23 Cdo 48/2021
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že odkládá vykonatelnost výroku II rozsudku Městského soudu v Praze, který žalobkyni ukládal zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. Soud tak učinil na návrh žalobkyně, která se nachází v likvidaci a hrozila jí závažná újma v případě neprodleného výkonu rozhodnutí, přičemž existuje pravděpodobnost úspěchu dovolání.
Citované zákony (6)
Rubrum
23 Cdo 48/2021-301 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně mobile2card a.s. v likvidaci, se sídlem v Hradci Králové, Kukleny, Pražská třída 799/15a, identifikační číslo osoby 24301761, zastoupené Mgr. Zbyškem Malíkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Střelecká 672/14, proti žalované Ideas Area CZ a.s., se sídlem v Praze 4, Nusle, Hvězdova 1716/2b, identifikační číslo osoby 24190250, zastoupené JUDr. Ing. Ondřejem Kubátem, advokátem se sídlem v Praze 10, Korunní 969/33, o zaplacení 2 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 15 C 175/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 7. 2020, č. j. 17 Co 114/2020-240, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti výroku II dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Výrok
Vykonatelnost výroku II rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 7. 2020, č. j. 17 Co 114/2020-240, se odkládá do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
Odůvodnění
Obvodní soud pro Prahu 4 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 22. 10. 2019, č. j. 15 C 175/2017-161, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 000 000 Kč (výrok I) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 250 121 Kč (výrok II). K odvolání žalované Městský soudu v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že se žaloba na zaplacení částky 2 000 000 Kč zamítá (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 320 946 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. V průběhu dovolacího řízení žalobkyně zároveň navrhla odložit vykonatelnost výroku II rozsudku odvolacího soudu. Svůj návrh odůvodnila tím, že na základě předmětného výroku bylo žalovanou dne 16. 11. 2020 zahájeno exekuční řízení, které pro žalobkyni může mít fatální dopady v jejích majetkových poměrech, když nedisponuje částkou odpovídající uloženému plnění. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že se nachází v likvidaci, nepodniká a je zcela nemajetná s tím, že má pouze obtížně vymahatelné pohledávky za žalovanou, resp. společnostmi, které jsou s žalovanou personálně spojeny. Uvedené skutečnosti dokládá i to, že soud prvního stupně usnesením ze dne 26. 10. 2020, č. j. 15 C 175/2017-273, z tohoto důvodu žalobkyni osvobodil od soudního poplatku za podané dovolání. Současně žalobkyně poukázala na to, že pokud by dovolací soud vyhověl podanému dovolání a napadený výrok zrušil, nezískala by poskytnuté plnění zpět, neboť žalovaná nevykazuje žádnou podnikatelskou činnost a jeví znaky společnosti v úpadku. Zároveň žalovaná ani neplní svoji povinnost zakládat účetní uzávěrky do sbírky listin, v důsledku čehož byl již podán návrh na zrušení žalované a jmenování likvidátora. Konečně žalobkyně poukázala na skutečnost, že obstrukce s vrácením požadovaného plnění žalovanou lze očekávat i s ohledem na dřívější zkušenost s vymáháním pohledávek po sesterské společnosti žalované Ideas Area s. r. o., na které se žalobkyni od roku 2017 doposud nepodařilo vymoci vykonatelné pohledávky ve výši 1 200 000 Kč a 600 000 Kč. Žalovaná ve vyjádření k podanému návrhu uvedla, že žalobkyni nemůže hrozit závažná újma, pokud nedisponuje žádným majetkem, a výkonem rozhodnutí nemůže tedy dojít k zásadnímu zásahu do její majetkové sféry. Podle žalované není dále naplněna podmínka „neprodlenosti“ výkonu napadeného rozhodnutí, když návrh na odklad vykonatelnosti byl žalobkyní podán až po čtyřech měsících od zahájení exekučního řízení. Argumentace žalobkyně ohledně majetkových poměrů žalované a jejím možném vstupu do likvidace, je podle žalované nepřípadná a podle názoru žalované ani nehrozí, že by v případě úspěchu v dovolacím řízení měla žalobkyně potíže získat požadované plnění zpět. Vzhledem k tomu žalovaná navrhla, aby dovolací soud návrh žalobkyně zamítl. Podle ustanovení § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř“, může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), 2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby). Nejvyšší soud, jako soud povolaný k rozhodnutí o dovolání (§ 10a o. s. ř.), shledal, že v posuzované věci jsou předpoklady, za nichž lze odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, splněny. Dovolání proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastnicí řízení), zastoupenou advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě stanovené v § 240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§ 241a odst. 2 o. s. ř.). Pro podané dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočteny v ustanovení § 238 o. s. ř., a nelze tak zcela vyloučit, že dovolání může být – za splnění některého z předpokladů stanovených v § 237 o. s. ř. – přípustné. Závažnost újmy, která dovolatelce hrozí na jejích právech neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí, se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí do poměrů dovolatelky, a to i se zřetelem k rozsahu jejího majetku a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). V poměrech projednávané věci je s ohledem na výši přiznaného nároku a výši majetku žalované zřejmé, že exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí, dovolatelce hrozí závažná újma na jejích právech, neboť vymáhání takové částky je způsobilé významně zasáhnout do jejích poměrů. Namítá-li žalovaná, že žalobkyně nemá žádný majetek, a nemůže tak dojít do zásahu do jejích majetkových poměrů, opomíná, že žalobkyně disponuje pohledávkami, které mohou být v rámci exekuce rovněž postiženy. Jelikož Nejvyšší soud má v poměrech dané věci předpoklady, za kterých může být odložena vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, za splněné, návrhu žalobkyně vyhověl a vykonatelnost napadeného rozsudku odvolacího soudu odložil v rozsahu jeho výroku II do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
Poučení
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. 3. 2021 JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu