23 Nd 270/2020
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že Obvodní soud pro Prahu 5 je místně příslušný k projednání exekuční věci, přestože povinná nemá sídlo v ČR a místo jejího majetku není dosud zjištěno. Soud tak učinil s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení, neboť Obvodní soud pro Prahu 5 již v dané věci činil úkony.
Rozšířený souhrn
Není-li možné určit místní příslušnost exekučního soudu podle sídla nebo trvalého pobytu povinného, ani podle místa, kde má povinný majetek (protože exekuční soud před nařízením exekuce existenci majetku nezjišťuje), určí Nejvyšší soud místní příslušnost s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení, a to zpravidla tak, že věc projedná soud, u něhož bylo řízení zahájeno a který již v dané věci činil určité úkony.
Citované zákony (3)
Rubrum
23 Nd 270/2020-29 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v exekuční věci oprávněného J. H., nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Janem Andráškem, advokátem se sídlem Kopečná 241/20, 602 00 Brno, proti povinné Kensho AG, Schwerzistrasse 4, 8807 Freienbach, Švýcarsko, IČO CHE-433.370.374, o 7 078 680 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 1145/2020, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Výrok
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 1145/2020 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění
: Dne 29. 4. 2020 požádal soudní exekutor o pověření a nařízení exekuce k vymožení peněžité pohledávky. Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 22. 5. 2020, č. j. 14 EXE 1145/2020-25, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude po marném uplynutí odvolací lhůty oprávněného předložena podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu. Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení uvedl, že nelze určit soud povinné ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť v České republice nemá povinná sídlo a dosud není zjištěno místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí (oprávněný pouze označil více míst v České republice, kde by se mohly nacházet movité věci povinné), proto vyslovil svoji místní nepříslušnost. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek. Za dané situace je tak na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že za místně příslušný určil soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tedy Obvodní soud pro Prahu 5.
Poučení
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 22. 9. 2020 JUDr. Kateřina Hornochová předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.