23 Nd 345/2018
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že v exekuční věci, kde povinný nemá trvalý pobyt ani místo pobytu v ČR a nelze zjistit ani místo jeho majetku, projedná a rozhodne věc Okresní soud v Ústí nad Labem, u něhož bylo řízení zahájeno. Soud takto určil místní příslušnost s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení, neboť exekuční soud před nařízením exekuce nezjišťuje existenci majetku povinného.
Rozšířený souhrn
Není-li možné zjistit místní příslušnost exekučního soudu podle trvalého pobytu či sídla povinného, ani podle místa majetku povinného, protože exekuční soud před nařízením exekuce nezjišťuje existenci majetku, určí Nejvyšší soud místní příslušnost s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení, a to tak, že věc projedná soud, u něhož bylo řízení zahájeno.
Citované zákony (4)
Rubrum
23 Nd 345/2018-31 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Vodafone Czech Republic a.s., se sídlem náměstí Junkových 2808/2, Stodůlky, 155 00 Praha 5, IČO 25788001, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, proti povinnému D. K., nar. XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 1478/2018, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu, t a k t o:
Výrok
Věc vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 1478/2018 projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.
Odůvodnění
: Dne 2. 5. 2018 požádal soudní exekutor o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného. Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 16. 8. 2018, č. j. 73 EXE 1478/2018-24, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude po uplynutí odvolací lhůty pro podání odvolání oprávněné předložena Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí o určení, který soud věc projedná a rozhodne. Okresní soud v Ústí nad Labem v odůvodnění usnesení uvedl, že povinný nemá místo trvalého pobytu na území České republiky a ani místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Odkázal na sdělení Ministerstva vnitra České republiky, odboru azylové a migrační politiky, pracoviště Ústí nad Labem ze dne 21. 5. 2018, podle něhož bylo místo pobytu povinného v České republice ukončeno dne 31. 12. 2016 (do té doby měl povinný místo pobytu v České republice na adrese XY). Okresní soud v Ústí nad Labem s odkazem na § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, v platném znění (dále jen „exekuční řád“), v odůvodnění rozhodnutí dále uvedl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, není tedy jasné, zda povinný má majetek na území České republiky, nelze zjistit podmínky místní příslušnosti soudu, a proto vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek. Za dané situace je tak na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že za místně příslušný určil soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tedy Okresní soud v Ústí nad Labem. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. 11. 2018 JUDr. Kateřina Hornochová předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.