23 Nd 381/2026

Rubrum

23 Nd 381/2026-35 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně AV ENGINEERING, a.s., se sídlem ve Zlíně, Kvítková 668, identifikační číslo osoby 48908142, zastoupené Mgr. Petrem Váverkou, advokátem se sídlem ve Zlíně, Zarámí 4077, proti žalované LINEMA GROUP s.r.o., se sídlem v Praze, Bílkova 855/19, identifikační číslo osoby 29251249, o zaplacení částky 13.011,13 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 28 C 115/2025, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:

Výrok

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 28 C 115/2025 se nepřikazuje Okresnímu soudu ve Zlíně ani Okresnímu soudu v Ostravě.

Odůvodnění

1. Obvodní soud pro Prahu 1 předložil Nejvyššímu soudu věc vedenou pod sp. zn. 28 C 115/2025 s návrhem, aby byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu ve Zlíně nebo Okresnímu soudu v Ostravě. Návrh odůvodnil tím, že delegace věci odpovídá zásadám vhodnosti a hospodárnosti, neboť žalobkyně a její zástupce mají sídlo ve Zlíně a žalovaná má faktické těžiště své činnosti v Ostravě, přičemž „v obou případech se jedná o místa, která si jsou blíže než… soud na Praze 1“.

2. Žalobkyně souhlasila s návrhem na delegaci věci s tím, že považuje za spravedlivé, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu ve Zlíně jako obecnému soudu žalobkyně, neboť „řízení muselo být zahájeno z důvodu porušení právní povinnosti ze strany žalované“.

3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že „o tento postup nemá zájem a nenavrhuje jen, když má za to, že by mohlo být zpoplatněno, což by navýšilo náklady vedeného sporu“.

4. Podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

5. Podle ustanovení § 12 odst. 3 o. s. ř. rozhoduje o přikázání věci soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.

6. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).

7. Delegace vhodná je tedy výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v ojedinělých případech. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

8. Skutečnost, že účastníci či jejich zástupci nemají v současnosti v obvodu místně příslušného soudu sídlo, nemůže být sama o sobě důvodem k přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu. Obecně totiž platí, že situace, že některý z účastníků či jeho zástupce nemá sídlo v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi svým sídlem a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro ně spojena s různými zdravotními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013). Přitom právě vzdálenost sídel obou účastníků (v případě žalované dokonce toliko sídla faktického) od procesního soudu byla jediným důvodem předloženého návrhu na přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

9. Nelze tak uzavřít, že by byl návrh odůvodněn natolik významnými skutečnostmi, pro které by za účelem dosažení hospodárnějšího, rychlejšího, spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci mohlo být zasaženo do výše uvedeného ústavního principu a že by přikázáním věci Okresnímu soudu ve Zlíně nebo Okresnímu soudu v Ostravě bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u Obvodního soudu pro Prahu 1.

10. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud neshledal splnění podmínek pro delegaci vhodnou podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. a rozhodl, že věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 se Okresnímu soudu ve Zlíně ani Okresnímu soudu v Ostravě nepřikazuje.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. 8. 2026 JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu