24 Cdo 127/2025
Právní věta
Pohnutka zůstavitele ve smyslu ustanovení § 1531 o. z. může být projevena nejen písemně (v textu závěti nebo v jiné listině), ale také ústně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co chtěl zůstavitel projevit (konkludentně).
Mylná pohnutka zůstavitele ve smyslu ustanovení § 1531 o. z. může spočívat nejen v tom, že zůstavitel má nesprávnou představu o určité skutečnosti, nýbrž i v neznalosti. Může se týkat nejen současných nebo minulých skutečností, nýbrž i skutečností budoucích, přičemž může spočívat i v nenaplněných (mylných) očekáváních, kdy zůstavitel sepisuje závěť na základě nesprávné představy o tom, co se v budoucnu stane (zůstavitel by jednal jinak, kdyby o budoucích skutečnostech znal pravdu).
Omyl v pohnutce podle ustanovení § 1531 o. z. způsobuje relativní neplatnost dotčeného ustanovení závěti.
Ten, kdo se dovolává neplatnosti závěti z důvodu omylu v pohnutce podle ustanovení § 1531 o. z., je povinen tvrdit a prokázat nejen pohnutku zůstavitele a to, že je mylná, ale také to, že právě tato mylná pohnutka byla určujícím důvodem, proč zůstavitel jednal tak, jak jednal, a že kdyby zůstavitel věděl, jaký je (bude) skutečný stav věcí, nepořídil by daným způsobem.
Citované zákony (23)
Rubrum
Neplatnost právního jednání (o. z.), Omyl, Závěť Pohnutka zůstavitele ve smyslu ustanovení § 1531 o. z. může být projevena nejen písemně (v textu závěti nebo v jiné listině), ale také ústně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co chtěl zůstavitel projevit (konkludentně). Mylná pohnutka zůstavitele ve smyslu ustanovení § 1531 o. z. může spočívat nejen v tom, že zůstavitel má nesprávnou představu o určité skutečnosti, nýbrž i v neznalosti. Může se týkat nejen současných nebo minulých skutečností, nýbrž i skutečností budoucích, přičemž může spočívat i v nenaplněných (mylných) očekáváních, kdy zůstavitel sepisuje závěť na základě nesprávné představy o tom, co se v budoucnu stane (zůstavitel by jednal jinak, kdyby o budoucích skutečnostech znal pravdu). Omyl v pohnutce podle ustanovení § 1531 o. z. způsobuje relativní neplatnost dotčeného ustanovení závěti. Ten, kdo se dovolává neplatnosti závěti z důvodu omylu v pohnutce podle ustanovení § 1531 o. z., je povinen tvrdit a prokázat nejen pohnutku zůstavitele a to, že je mylná, ale také to, že právě tato mylná pohnutka byla určujícím důvodem, proč zůstavitel jednal tak, jak jednal, a že kdyby zůstavitel věděl, jaký je (bude) skutečný stav věcí, nepořídil by daným způsobem.
Výrok
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2025, sp. zn. 24 Cdo 127/2025, ECLI:CZ:NS:2025:
24. CDO.127.2025.1
Odůvodnění
I. Dosavadní průběh řízení II. Dovolání a vyjádření k němu III. Přípustnost dovolání IV. Důvodnost dovolání
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.