24 Cdo 1515/2026

Rubrum

24 Cdo 1515/2026-636 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Davidem Vláčilem ve věci péče o posuzovaného J. L., zastoupeného procesním opatrovníkem Mgr. Ing. Lucií Rolníkovou, advokátkou, se sídlem v Chebu, Jánské náměstí 266/6, a hmotněprávním opatrovníkem městem XY, identifikační číslo osoby XY, se sídlem v XY, do nějž vstoupilo Okresní státní zastupitelství v Sokolově a v řízení se pokračuje s Okresním státním zastupitelstvím v Chebu, identifikační číslo osoby 00026034, se sídlem v Chebu, Lidická 1525/2, o svéprávnosti a opatrovnictví člověka, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 27 P a Nc 131/2023, o dovolání okresního státního zastupitelství proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 3. 2026, č. j. 56 Co 22/2026-612, takto:

Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

Dovolání podané okresním státním zastupitelstvím (jež v průběhu řízení vstoupilo do řízení zahájeného z moci úřední usnesením Okresního soudu V Sokolově ze dne 17. 5. 2023, č.j. 40 Nc 22024/2021-40, který současně přenesl svou příslušnost na Okresní soud v Chebu) směřující proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 3. 2026, č. j. 56 Co 22/2026-612, jímž byl zčásti změněn a zčásti potvrzen rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 9. 12. 225, č. j. 27 Nc 32011/2023, 27 P a Nc 131/2023, bylo vzato podáním ze dne 21. 5. 2026 zcela zpět, Nejvyšší soud proto přikročil na základě uvedené neodvolatelné procesní dispozice k zastavení dovolacího řízení podle § 243c odst. 3 věta druhá o. s. ř. Již nad rámec rozhodovacích důvodů Nejvyšší soud uvádí, že je zajedno s dovolatelkou v tom, že státní zastupitelství, které do již zahájeného řízení toliko vstoupilo, se tím nestává účastníkem řízení ve smyslu procesního předpisu, nýbrž vystupuje jako zvláštní procesní subjekt, jehož oprávnění jsou určena zákonem a nelze je rozšiřovat nad rámec výslovného zákonného zmocnění. Ačkoli podle § 35 odst. 2 o. s. ř. je státní zastupitelství v řízení, do něhož vstoupilo, oprávněno ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, nejde-li o úkony, které může vykonat jen účastník právního poměru, nelze z tohoto obecného ustanovení dovodit jeho oprávnění podat mimořádný opravný prostředek v podobě dovolání. Občanský soudní řád totiž výslovně upravuje pouze legitimaci státního zastupitelství k podání odvolání (§ 203 odst. 2 o. s. ř.) a žaloby pro zmatečnost (§ 231 odst. 2 o. s. ř.), zatímco oprávnění podat dovolání mu nepřiznává. K témuž závěru dospěl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 27. 11. 2008, sp. zn. 29 Cdo 1506/2007, v němž vyslovil, že „státní zastupitelství není podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1, 2001 osobou oprávněnou k podání dovolání“, a dovolání státního zastupitelství odmítl jako podané neoprávněnou osobou; v odůvodnění přitom výslovně zdůraznil, že zákon sice státní zastupitelství zmocňuje k podání odvolání a žaloby pro zmatečnost, avšak „o oprávnění státního zastupitelství podat dovolání zákon nic neuvádí“, a proto je třeba dovodit, že mu takové oprávnění nedává. Tento výklad je shodný i se závěry odborné literatury, která výslovně rozlišuje mezi státním zastupitelstvím, které řízení samo zahájilo, a státním zastupitelstvím, které do řízení toliko vstoupilo; u druhé z uvedených situací autoři uzavírají, že „nelze dovozovat oprávnění státního zastupitelství podat další opravné prostředky, tedy ani dovolání ani žalobu na obnovu řízení“, přičemž s odkazem právě na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 Cdo 1506/2007, dodávají, že státní zastupitelství jako zvláštní procesní subjekt „není oprávněno podat dovolání, které musí být odmítnuto jako podané neoprávněnou osobou“ [ŠÍNOVÁ, Renáta a Marek JURÁŠ. Účastenství v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2015. Teoretik. ISBN 978-80-87576-78-6.] Stejně tak komentářová literatura k § 35 o. s. ř. [ŠKÁROVÁ, Marta a kol. Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. 4. aktualizované vydání podle stavu k 1. 9. 2009. Praha: Linde Praha, 2009. ISBN 978-80-7201-769-0, komentář k § 35)] uzavírá, že státní zastupitelství, jež do řízení vstoupilo, není účastníkem řízení, ale samostatným jiným procesním subjektem, může podat odvolání a žalobu pro zmatečnost, avšak „žalobu na obnovu řízení ani dovolání podat nemůže“. Není-li tedy v posuzované věci dána zvláštní zákonná úprava, která by státnímu zastupitelství jako subjektu toliko vstoupivšímu do řízení přiznávala oprávnění podat dovolání, nelze takové oprávnění založit výkladem § 35 odst. 2 o. s. ř.; dovolání podané státním zastupitelstvím je proto dovoláním podaným osobou k tomu neoprávněnou a muselo by být odmítnuto podle § 243c odst. 3 věty první ve spojení s § 218 písm. b) o. s. ř., pokud by nebylo (jako v poměrech projednávané věci) vzato zcela zpět. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 10. 6. 2026 JUDr. David Vláčil předseda senátu