24 Nd 418/2021
V PLATNOSTI- NS 24 Nd 418/2021
- ÚS III.ÚS 2819/21
Nejvyšší soud rozhodl, že námitka podjatosti soudců JUDr. Kateřiny Hornochové, JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D, LL.M., uplatněná žalobcem k dovolacímu řízení, se odmítá. Námitka byla podána opožděně, neboť byla doručena až po vydání rozhodnutí o dovolání, a žádost o prominutí zmeškání lhůty nebyla dostatečně odůvodněna.
Citované zákony (3)
Rubrum
24 Nd 418/2021-6 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce J. H., narozeného XY, bytem XY, s doručovací adresou: XY, proti žalované České pojišťovně, a. s., se sídlem v Praze 1, Spálená č. 75/16, IČO 45272956, o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1, pod sp. zn. 13 C 222/2005, o námitce podjatosti uplatněné žalobcem k dovolacímu řízení vedenému u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 23 Cdo 1735/2021, takto:
Výrok
Námitka podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Kateřiny Hornochové, JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D, LL.M., uplatněná žalobcem k dovolacímu řízení vedenému u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 23 Cdo 1735/2021, se odmítá.
Odůvodnění
Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 20. 7. 2021 vznesl žalobce námitku podjatosti vůči senátu č. 23 Nejvyššího soudu ve složení JUDr. Kateřina Hornochová, JUDr. Zdeněk Des a JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D, LL.M. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 15a odst. 2 o. s. ř. účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících). Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. Podle § 16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne. Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda žalobce uplatnil námitku podjatosti včas. V usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, publikovaném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod C 8020, Nejvyšší soud vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo ukončeno, je opožděná. V usnesení ze dne 6. 9. 2001, sp. zn. 7 Nd 233/2001, Nejvyšší soud vyložil, že námitku podjatosti je možné uplatnit pouze do vydání rozhodnutí, a v usnesení ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 32 Nd 123/2013, konstatoval, že námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je nejen opožděná, nýbrž z povahy věci i bezpředmětná, neboť rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení (srov. shodně Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II. 1. vydání, C. H. Beck, 2009, s. 82). V projednávané věci bylo v dovolacím řízení vedeném pod sp. zn. 23 Cdo 1735/2021 dne 9. 7. 2021 vydáno usnesení č. j. 23 Cdo 1735/2021-465, kterým bylo dovolací řízení zastaveno. Jelikož námitka podjatosti byla Nejvyššímu soudu doručena až dne 20. 7. 2021, tedy až poté, co již bylo rozhodnutí o dovolání žalobce vydáno, je námitka podjatosti opožděná. Pro případ „zmeškání včasného doručení“ námitky podjatosti žalobce žádá o prominutí zmeškání lhůty. Poukazuje obecně na pandemii koronaviru SARS CoV-2, aniž by však tvrdil a prokazoval, jak konkrétně mu dopady mimořádných opatření znemožňovaly nebo podstatně ztěžovaly provedení zmeškaného úkonu. K prominutí zmeškání lhůty nepřistupují soudy toliko automaticky pro existenci mimořádného opatření samotného, nýbrž je zapotřebí v každém jednotlivém případě tvrdit a prokázat, že účastníku řízení (jeho zástupci) bylo konkrétními dopady mimořádného opatření do jeho poměrů „znemožněno nebo podstatně ztíženo“ provedení zmeškaného úkonu; jinými slovy řečeno, že omezení plynoucí z mimořádných opatření (ve smyslu § 1 lex covid) mělo (podstatný) negativní vliv na schopnost účastníka úkon učinit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2021, sp. zn. 25 Cdo 373/2021). Těmto požadavkům žalobcova žádost bez jakékoli konkretizace dopadů do jeho poměrů zjevně nedostála. Nejvyšší soud proto námitku podjatosti jako opožděnou podle § 16 odst. 2 o. s. ř. odmítl, námitka podjatosti nadto neobsahuje vylíčení žádných konkrétních okolností, pro něž žalobce považuje výše jmenované soudce za podjaté, ale omezuje se pouze na citování textu zákonného ustanovení.
Poučení
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 14. 9. 2021 JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (4)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.