24 Nd 444/2024
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že věc týkající se pověření k provedení exekuce, kde povinný nemá známé místo pobytu ani majetek v České republice, projedná a rozhodne Okresní soud ve Frýdku-Místku. Soud tak učinil s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení, jelikož tento soud vydal exekuční titul a v jeho obvodu sídlí soudní exekutor i zástupce oprávněné.
Citované zákony (3)
Rubrum
24 Nd 444/2024-24 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci oprávněné Juta Agency s.r.o., identifikační číslo osoby 04496833, se sídlem ve Frýdlantu nad Ostravicí, Dvořákova 780, Česká republika, zastoupené Mgr. Jiřím Hőlblingem, advokátem, se sídlem ve Frýdku-Místku, Zámecké nám. 24 proti povinnému M. D., o pověření k provedení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 52 EXE 11693/2024, o určení místně příslušného soudu, takto:
Výrok
Věc, vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 52 EXE 11693/2024, projedná a rozhodne Okresní soud ve Frýdku-Místku.
Odůvodnění
Ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě (dále jen „soud prvního stupně“) uvedený soud usnesením ze dne 9. 7. 2024, č. j. 52 EXE 11693/2024-19, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení uvedl, že oprávněná k němu prostřednictvím soudního exekutora podala návrh na nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedením. Soud prvního stupně zjistil, že povinný účastník nemá v České republice veden trvalý pobyt, neprochází evidencí cizinců a nemá v České republice povolen ani žádný jiný druh pobytu. Současný pobyt povinného není soudu prvního stupně znám a oprávněné ani soudnímu exekutorovi není rovněž známo, že by měl povinný účastník na území České republiky majetek. Podle soudu prvního stupně tak chybějí podmínky místní příslušnosti a je na Nejvyšším soudu, aby v souladu s § 11 odst. 3 o. s. ř. určil, který soud věc projedná a rozhodne. Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a činnosti (exekuční řád), ve znění účinném od 1. 1. 2013, (dále „exekuční řád“), je místně příslušným soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle předchozí věty, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu platí, že nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z obsahu spisu vyplývá, že se soudu prvního stupně nepodařilo zjistit místo pobytu povinného na území České republiky. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z výše uvedeného vyplývá, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl tak, že jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Okresní soud ve Frýdku-Místku, který vydal v dané věci exekuční titul a v jehož obvodu má sídlo nejen soudní exekutor, jež má být v řízení nadále činný, ale i zástupce oprávněné. Vzal přitom rovněž na zřetel, že povinný byl hlášen na adrese XY jen do konce roku 2019, tudíž další projednávání věci dovolaným Okresním soudem v Ostravě by nebylo v souladu se zásadou hospodárnosti (exekučního) řízení.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 7. 10. 2024 JUDr. David Vláčil předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.