25 Cdo 1092/2024-380

Rubrum

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: F. J., zastoupený JUDr. Michalem Morawskim, advokátem se sídlem Rybná 678/9, Praha 1, proti žalované: Barrandov Televizní Studio a.s., IČO 41693311, se sídlem Kříženeckého náměstí 322/5, Praha 5, zastoupená JUDr. Martinem Richterem, Ph.D., advokátem se sídlem Seifertova 2919/12, Praha 3, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 10 C 99/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2024, č. j. 22 Co 183/2023-352, takto:

Výrok

I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2024, č. j. 22 Co 183/2023-352, ve výrocích V a) a VI a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 5. 9. 2023, č. j. 10 C 99/2022-317, ve výrocích VI a VII o povinnosti žalované k omluvě žalobci na webových stránkách www.vip-svet.cz, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení.

II. Dovolání proti části výroku II a), proti výroku III a proti části výroku IV a) rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2024, č. j. 22 Co 183/2023-352, jimiž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o povinnosti žalované zdržet se sdělování veřejnosti v rámci výkonu její mediální podnikatelské činnosti ve výroku uvedených tvrzení (výrok I), o povinnosti uveřejnit omluvu žalobci v pořadu Týden podle Jaromíra Soukupa způsobem ve výroku uvedeným (výrok IV) a o povinnosti žalované uveřejnit omluvu žalobci v pořadu žalované VIP svět a VIP svět speciál tam uvedeným způsobem a v tam uvedeném znění (výrok VI), se odmítá.

Odůvodnění

1. Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 5. 9. 2023, č. j. 10 C 99/2022-317, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované, aby se zdržela sdělování veřejnosti v rámci výkonu své mediální podnikatelské činnosti, těchto nepravdivých tvrzení, že: - žalobce jako fyzická osoba čerpal dotaci ve výši 60 000 Kč z dotačních programů v rámci opatření pro zvládání epidemie onemocnění COVID-19, - žalobce řekl „S. je gauner, on mě ponížil. Já jsem nevzal žádných 60 tisíc. Já jsem vzal jenom blbé tři miliony. Ale on mně říkal, že jsem gauner. Já ho zažaluji, až zčerná.“, - žalobce o sobě tvrdí, že je „mafián“, že je „boss hudebního průmyslu“ a „vše řídí“, a že „má ze všeho provize“, - žalobce o sobě tvrdí, že je „boháč, king, milionář či miliardář“, - divadlo GoJa Music Hall nepatří žalobci (že jej neprovozuje) a že je placeno z daní, - žalobce zastrašuje umělce a brání jim ve svobodném vyjadřování v médiích, - žalobce ve spojení s představiteli komunistického režimu neeticky likvidoval konkurenci a že žalobce neeticky likviduje konkurenci i v současnosti, - žalobce platně nevystudoval obor právo s doktorským titulem (výrok I), zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované odstranit či nechat odstranit ve výroku přesně specifikované části pořadů, obsahující nepravdivá skutková tvrzení uvedená ve výroku I z televizního vysílání a z kanálu TV Barrandov na platformě YouTube, z webu www.vip-svet.cz, a to i ve formě přepisu do textu, a tyto části pořadů ani neumisťovat na web a sociální sítě TV Barrandov (www.vip-svet.cz, www.barrandov.tv), Instagram TV Barrandov, kanál TV Barrandov na YouTube nebo na sociální sítě (Facebook, Instagram) moderátora J. S., a to ani ve formě přepisu do textu (výrok II), zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zdržet se předávání k publikačnímu využití, záznamu, včetně přepisu do textu, jakéhokoliv pořadu žalované, obsahujícího kterékoliv z tvrzení uvedených ve výroku I, třetím osobám (výrok III), zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zajistit po dobu 2 týdnů v úvodu každého dílu pořadů Týden podle Jaromíra Soukupa prostřednictvím ústního sdělení moderátora uveřejňování omluvy ve znění: „OMLUVA panu F. J., hudebnímu producentovi a provozovateli divadla GoJa Music Hall: Dne 22. 2. 2022 jsme v tomto pořadu uvedli, že F. J. požádal jako fyzická osoba o dotaci z dotačních programů v rámci opatření pro zvládání epidemie onemocnění COVID-19 ve výši 60 000 Kč a tuto pro vlastní potřebu čerpal. Tato tvrzení jsou nepravdivá. F. J. jako fyzická osoba nikdy o COVID dotaci nepožádal ani ji pro sebe nečerpal. Tímto se panu F. J. omlouváme“. (výrok IV), zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zajistit uveřejňování omluvy po dobu 2 týdnů v úvodu každého dílu pořadů VIP svět a VIP svět speciál prostřednictvím ústního sdělení moderátorem, a to omluvy ve znění: OMLUVA panu F. J., hudebnímu producentovi a provozovateli divadla GoJa Music Hall: V období od 21. 2. 2022 do 1. 4. 2022 jsme v tomto pořadu uváděli, že F. J. - jako fyzická osoba čerpal dotaci ve výši 60 000 Kč z dotačních programů v rámci opatření pro zvládání epidemie onemocnění COVID-19, - řekl o J. S., že je „gauner“ a použil slova „blbý tři miliony“ k označení této částky, - o sobě tvrdí, že je „mafián“, že je „boss hudebního průmyslu“ a „vše řídí“, a že „má ze všeho provize“, - o sobě tvrdí, že je „boháč, king, milionář či miliardář“, - zastrašuje umělce a brání jim ve svobodném vyjadřování v médiích, - ve spojení s představiteli komunistického režimu neeticky likvidoval konkurenci a F. J. neeticky likviduje konkurenci i v současnosti, - platně nevystudoval obor právo s doktorským titulem a - že divadlo GoJa Musci Hall nepatří F. J. a že je placeno z daní. Tato tvrzení jsou nepravdivá. Tímto se panu F. J. omlouváme (výrok V), zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zajistit uveřejnění omluvy po dobu 2 týdnů na webových stránkách www.vip-svet.cz v okně pro hlavní článek v levém horním rohu webu, velikostí písma vyplňující prostor okna, bez fotografie, ve znění stejném jako ve výroku V (výrok VI), zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zajistit uveřejnění omluvy po dobu 2 týdnů na webových stránkách www.vip-svet-cz, a to v sekci „XY“ velikostí písma vyplňující prostor okna, bez fotografie, ve znění: „OMLUVA panu F. J., hudebnímu producentovi a provozovateli divadla GoJa Music Hall: Dne 12. 3. 2022 jsme na těchto webových stránkách publikovali článek, v němž jsme uveřejnili, že F. J. řekl: „S. je gauner, on mě ponížil. Já jsem nevzal žádných 60 tisíc. Já jsem vzal jenom blbé tři miliony. Ale on o mně říkal, že jsem gauner. Já ho zažaluji, až zčerná.“ F. J. taková tvrzení nikdy nepronesl. Tímto se panu F. J. omlouváme.“ (výrok VII), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nemajetkové újmy v penězích ve výši 100 000 Kč (výrok VIII), zamítl žalobu v části, ve které se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 2 900 000 Kč (výrok IX), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok X). Vyšel ze zjištění, že v prvním pololetí roku 2022 bylo o žalobci hovořeno v mnoha pořadech žalované, která o něm uveřejnila mimo jiné informaci, že čerpal covidovou dotaci 60 000 Kč, ač se prezentuje jako miliardář. Žalobce se následně obrátil na média se sdělením, že informace žalované o jeho čerpání covidové dotace je nepravdivá, uvedl, že J. S. bude žalovat a podá stížnost na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Následně žalovaná uveřejnila omluvu za uvedený výrok, vysvětlila, že zmíněnou podporu vzal jiný F. J., provozovatel restaurace, zazněly konkrétně výroky: „…a to jsem podělal s F., von vopravdu 60 000 Kč nevzal, von vzal jen ty tři miliony na divadlo…F. se rozčílil a že na mě podá žalobu a trestní oznámení a jak je jeho zvykem, tak obvolal všechny bulváry a říkal: S. je gauner, von mě ponížil, já jsem nevzal žádných šedesát tisíc, já jsem vzal jenom blbý tři miliony a von o mě říká, že jsem gauner…A tak mě zažaluj, nebude to poprvé ani naposledy, nazdar, F.…Slibuju, že životu a dílu F. se budu věnovat…bude pravidelnou součástí mého pořadu.“ Po odvysílání se žalobce obrátil na média s tím, že nemá důvod J. S. odpouštět, načež žalovaná reagovala pořadem, v němž J. S. uvedl: „Hele F., trhni si nohou, já jsem se ti omluvil…budu se pečlivě věnovat tvému životu a dílu.“ Soud dovodil, že žalovaná se prostřednictvím moderátora za nepravdivý výrok omluvila a výroky žalované nebyly způsobilé zásahu do osobnostních práv žalobce, neboť mají pravdivý základ. Označil je za výsledek špatného vztahu žalobce s moderátorem žalované a zdůraznil, že použité výrazy nejsou za hranou přípustné kritiky zejména ve vztahu k žalobci jako osobě veřejného zájmu. Výrok, že divadlo GoJa Music Hall nepatří žalobci, nelze označit za nepravdivý, neboť divadlo ve smyslu budovy má společnost GOJA – agentura G. – J., spol. s r. o., v podnájmu od třetí osoby. Výrok, že žalobce nevystudoval platně obor právo s doktorským titulem, je pouze chybnou parafrází, kdy žalovaná výslovně uvedla, že žalobce práva vystudoval, ale „nikdy je nedělal“. Ohledně výroků týkajících se žalobcovy komunistické minulosti soud uvedl, že by sice byly způsobilé zásahu do jeho osobnostních práv, ale vzhledem k tomu, že jsou již po dlouhou dobu veřejně dostupné zpravodajské články, z nichž lze tyto informace získat a žalobce se proti těmto článkům nikdy soudně nebránil, lze z toho vyvodit, že napadené výroky mají pravdivý základ. Problematickým soud prvního stupně shledal pouze množství pořadů žalované, v nichž byl žalobce zmíněn, včetně slibů ve smyslu „budu se dále věnovat životu a dílu F. J.“. Ač jednotlivé výroky nejsou způsobilé zásahu do osobnostních práv žalobce, v množství, v jakém je žalovaná publikovala, se jedná o cílenou dehonestaci a za takové jednání náleží žalobci kompenzace ve výši 100 000 Kč.

2. Městský soud v Praze k odvolání žalobce (který napadl rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu vyjma výroku VIII) rozsudkem ze dne 18. 1. 2024, č. j. 22 Co 183/2023-352, zrušil výroky II a III rozsudku obvodního soudu a v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I), změnil výrok IV rozsudku obvodního soudu a uložil žalované povinnost uveřejnit omluvu žalobci v pořadu Týden podle J. S. tam uvedeným způsobem a v tam uvedeném znění (výrok III), dále a) změnil částečně výrok V rozsudku obvodního soudu tak, že uložil žalované uveřejnit omluvu žalobci v pořadu žalované VIP svět a VIP svět speciál tam uvedeným způsobem a v tam uvedeném znění, a b) ve zbytku výrok V rozsudku obvodního soudu zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení (výrok IV), dále a) změnil částečně výrok VI rozsudku obvodního soudu tak, že uložil žalované uveřejnit omluvu žalobci na webových stránkách www.vip-svet.cz tam uvedeným způsobem a v tam uvedeném znění, a b) ve zbytku výrok VI rozsudku obvodního soudu zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení (výrok V), změnil výrok VII rozsudku obvodního soudu a uložil žalované povinnost uveřejnit omluvu žalobci na webových stránkách www.vip-svet.cz tam uvedeným způsobem a v tam uvedeném znění (výrok VI), a konečně zrušil výroky IX a X rozsudku obvodního soudu a věc v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení (výrok VII). Odvolací soud při nařízeném jednání zopakoval dokazování přehráním záznamu 54. dílu pořadu VIP svět odvysílaného 25. 2. 2022, z nějž zjistil, že se v něm moderátor žalované „omluvil“ žalobci za to, že chybně převzal informaci z webu Expres.cz o tom, že žalobce požádal pro sebe o covidovou dotaci 60 000 Kč. Dospěl k závěru, že ironizující a výsměšný způsob této „omluvy“ nelze v žádném případě považovat za přiměřené zadostiučinění, resp. morální satisfakci, jak to má na mysli § 2951 odst. 2 o. z., výroky byly nepravdivé, moderátor žalobce označoval jako „F.“, zlehčoval situaci a imitoval údajné chování žalobce. Odvolací soud se neztotožnil ani se závěrem nalézacího soudu, že vyjádření moderátora žalované lze považovat za přípustnou parafrázi žalobce a že se výrok o tom, že žalobce „vzal blbé tři miliony“, zakládá na pravdě, protože žalobce třímilionovou dotaci čerpal prostřednictvím svojí společnosti GOJA, agentura G.-J., spol. s. r. o. Podstatné totiž je, že žalobce nečerpal žádnou dotaci pro sebe osobně, jak uváděla žalovaná. Žalobce ani dotaci pro společnost GOJA neoznačil za blbé tři miliony. Podle odvolacího soudu se žalovaná údajnými citacemi snaží žalobce v očích veřejnosti zesměšňovat a vykreslovat jej jako namyšleného, přehlíživého člověka. Ohledně výroků žalované, že žalobce o sobě tvrdí, že je „mafián“, „boss“, „vše řídí“, „má ze všeho provize“, je „boháč, king, milionář či miliardář“, neobstojí závěr nalézacího soudu, že se jedná o hodnotící soudy s pravdivým základem, protože předmětem těchto výroků nebylo hodnocení osoby žalobce ze strany moderátora žalované, nýbrž parafráze toho, co žalobce říká sám o sobě. Všechny údajné citace byly ovšem vymyšlené, žalobce nic takového o sobě neřekl a žalovaná jej chtěla zesměšnit. To stejné platí o výrocích, že divadlo GoJa Music Hall nepatří žalobci a je placeno z daní, neboť z vyjádření moderátora v předmětných pořadech nelze jakkoliv dovodit, že hovoří o divadlu jako budově, a nikoliv jako o kulturní instituci, která je v dané budově v nájmu. Postup nalézacího soudu, který žalobci poskytl zadostiučinění v penězích ve výši 100 000 Kč a řekl, že výroky moderátora žalované ve svém množství (nikoliv jednotlivě) jsou způsobilé zásahu do osobnostních práv, zároveň ale žalované neuložil, aby se zdržela jejich sdělování, nedává smysl, protože pokud jsou výroky ve svém souhrnu způsobilé žalobci uškodit, pak je žalovaná povinna zdržet se jejich šíření na veřejnosti. Jestliže soud prvního stupně poskytl peněžitou satisfakci, tím spíše měl poskytnout satisfakci morální, jak plyne z § 2951 odst. 2 o. z. (satisfakce morální je nižší stupeň zadostiučinění, k němuž je peněžní satisfakce doplňková). Odvolací soud se neztotožnil ani se závěrem nalézacího soudu, pokud jde o výroky žalované týkající se žalobcova spojení s představiteli komunistického režimu. Podle odvolacího soudu neobstojí závěr, že vzhledem k již dlouhé době, po níž jsou na internetu zveřejněny různé zpravodajské články o neetických praktikách žalobce, lze je považovat za pravdivé, pokud se proti nim žalobce dosud nebránil. Existence zpravodajství z minulosti je totiž jen jedním z důkazů, přičemž jiné důkazy mohou být mnohem pádnější. Ohledně dalšího výroku žalované, že žalobce platně nevystudoval obor právo s doktorským titulem, vytkl odvolací soud nalézacímu soudu nepřezkoumatelnost, neboť není zřejmé, co přesně bylo ohledně toho řečeno a v jakém kontextu. V odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně bylo pouze uvedeno, že se jedná o chybnou parafrázi, kdy měl moderátor uvést, že žalobce obor sice vystudoval, ale že svoje vzdělání nikdy neaplikoval v praxi. Je proto třeba, aby nalézací soud žalobce vyzval k uvedení, co a kdy bylo ohledně tohoto žalovanou řečeno a v jakém kontextu. Odvolací soud dále dospěl k závěru, že ze strany žalobce došlo ke kumulaci odstraňovacího a negatorního nároku s již požadovaným negatorním nárokem ve vztahu k jednotlivým výrokům žalované uvedeným ve výroku I napadeného rozsudku. Žalobce při jednání odvolacího soudu výslovně uvedl, že výrokem II a III rozsudku soud/u prvního stupně žádá fakticky to samé, co žádá již výrokem I, proto odvolací soud tyto výroky zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil. Pokud jde o výši přiznané náhrady za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci, odvolací soud obvodnímu soudu vytkl, že nikterak neodůvodnil, jak k částce 100 000 Kč dospěl, za jaké všechny výroky je částka poskytována, v jakém rozsahu a kde jednotlivé výroky zazněly.

3. Proti všem výrokům rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost podle § 237 o. s. ř. dovozuje pro řešení jak otázky hmotného, tak otázky procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu v otázkách: a) změny hodnocení důkazů odvolacím soudem v neprospěch původně úspěšného účastníka bez provedení dokazování, b) vydání překvapivého rozhodnutí a c) posouzení (ne)přiměřenosti omluvy. Namítá odklon od rozhodovací praxe dovolacího soudu (rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 627/2014, 32 Cdo 137/2014, 21 Cdo 1472/2017 či 30 Cdo 483/2022), podle níž odvolací soud dosud provedené důkazy vždy zopakuje, má-li za to, že je z nich možné dospět k jinému skutkovému zjištění. Podle žalované došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva na soudní a jinou právní ochranu, když vydání překvapivého rozhodnutí neumožnilo, aby se vyjádřila ke všem otázkám a mohla účinně uplatnit své argumenty (srov. nález sp. zn. IV. ÚS 233/17 nebo sp. zn. IV. ÚS 650/23). Kromě výše uvedeného se dovolatelka domnívá, že napadený rozsudek je v rozporu s ustálenou judikaturou týkající se omluvy, neboť soud při uložení této povinnosti nerespektoval kritéria stanovená v judikatuře dovolacího soudu (rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1638/2020) a vůbec se jimi nezabýval, když z napadeného rozsudku nijak nevyplývá, jak konkrétně odvolací soud hodnotil např. charakter a rozsah zasažené hodnoty nebo třeba šíři ohlasu. Žalované byla uložena povinnost, aby se žalobci omlouvala po dobu dvou týdnů v každém vysílání několika televizních pořadů a konstantně v online společenském magazínu, za to, že o něm v jednom dílu televizního pořadu uvedla něco, co odvolací soud (na rozdíl od soudu prvního stupně) považoval za nepravdivé, resp. za nedostatečnou omluvu. Dovolatelka dále namítá nevykonatelnost výroků V a VI napadeného rozsudku, neboť žalovaná není provozovatelkou daného webu (tím je společnost EMPRESA MEDIA, a.s., která vůbec není účastníkem řízení). Navrhla, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost napadeného rozsudku a poté napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

4. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2024, č. j. 25 Cdo 1092/2024-376, byla odložena vykonatelnost výroků III, IV a), V a) a VI a byl zamítnut návrh na odklad vykonatelnosti výroku II a) rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2024, č. j. 22 Co 183/2023-352.

5. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), a zabýval se nejprve jeho přípustností.

6. Dovolání není přípustné podle § 238 odst. 1 písm. k) o. s. ř. proti rozhodnutím, kterými odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení, tedy konkrétně proti výrokům II b), IV b), V b) a VII rozsudku odvolacího soudu. Proti výroku I, jímž odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu ve výrocích II a III a řízení v tomto rozsahu zastavil, dovolatelka nesnáší žádnou právní argumentaci, a neuplatňuje tak žádný způsobilý dovolací důvod, proto ani v tomto rozsahu není dovolání přípustné.

7. Dovolání není přípustné proti části výroku II a), proti výroku III a proti části výroku IV a) rozsudku odvolacího soudu, jimiž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o povinnosti žalované zdržet se sdělování veřejnosti v rámci výkonu její mediální podnikatelské činnosti ve výroku uvedených tvrzení, o povinnosti uveřejnit omluvu žalobci v pořadu Týden podle Jaromíra Soukupa způsobem ve výroku uvedeným a o povinnosti žalované uveřejnit omluvu žalobci v pořadu žalované VIP svět a VIP svět speciál tam uvedeným způsobem a v tam uvedeném znění. Dovolatel sice uvádí, že napadený rozsudek je v rozporu s ustálenou judikaturou, neboť nerespektuje judikatorní kritéria při stanovení rozsahu omluvy, ovšem úvaha odvolacího soudu, že žalovaná zasáhla do osobnostních práv žalobce a jakým způsobem se tak stalo, je podložená zjištěním o opakované dlouhodobé dehonestaci žalobce a je v souladu s judikaturou dovolacího soudu. Podle ní (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2022, sp. zn. 25 Cdo 3904/2020, ke kritériím rozhodným pro přiznání spravedlivého zadostiučinění) uplatnění konkrétního a diferencovaného objektivního hodnocení znamená, že o snížení cti nebo vážnosti postižené fyzické osoby ve společnosti půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, za níž k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její cti či vážnosti ve společnosti, pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2009, sp. zn. 30 Cdo 4431/2007, publikovaný pod č. 98/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a rozsudek ze dne 31. 7. 2015, sp. zn. 30 Cdo 965/2015, publikovaný pod C 15003 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck). Odvolací soud dostatečně jasně odůvodnil, proč nepovažuje „omluvu“ zveřejněnou moderátorem žalované za dostatečné zadostiučinění, přičemž se zabýval jak konkrétními okolnostmi, za kterých k újmě došlo, zvážil postavení žalobce jakožto osoby mediálně známé, tak i následky, které byly žalobci způsobeny uveřejněním reportáží žalovanou.

8. V dovolání vznesené námitky ke změně hodnocení důkazů přípustnost dovolání nezakládají, neboť vytýkají odvolacímu soudu procesní vadu řízení, k níž by bylo možno přihlédnout jen v případě jinak přípustného dovolání (§ 241a odst. 1 a § 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Navíc je zřejmé, že jsou postaveny na odlišném právním posouzení, nikoliv skutkovém stavu o povaze předmětných výroků.

9. Ze všech těchto důvodů bylo dovolání žalované proti výrokům I, II, III, IV, V b) a VII rozsudku odvolacího soudu podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítnuto.

10. Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu pouze ohledně výroků V a) a VI, jimiž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o povinnosti žalované k omluvě žalobci na webových stránkách www.vip-svet.cz. Rozhodnutí odvolacího soudu je v tomto rozsahu v rozporu s ustálenou judikaturou v otázce uložení povinnosti zajistit uveřejnění omluvy ve sdělovacím prostředku, jehož provozovatel není účastníkem řízení. Lze v obecné rovině přisvědčit dovolatelce, že se odvolací soud nezabýval tím, že provozovatelkou webových stránek, na němž má být uveřejněna omluva, není žalovaná, nýbrž společnost EMPRESA MEDIA, a. s., jež není účastnicí řízení. Není ovšem důvodná výhrada, že v takovém případě nelze žalované ukládat povinnost k omluvě touto formou. Samotná okolnost, že žalovaná není provozovatelkou média, kam má umístit omluvu, totiž nezakládá nemožnost veřejné omluvy, není-li zjištěna jednoznačná překážka, která by tomu bránila. Jestliže taková námitka byla v odvolacím řízení vznesena, měl se jí odvolací soud zabývat, což neučinil.

11. Smyslem omluvy je kromě obsahového vymezení (sdělení) použít i odpovídající formu a sdělovací prostředek, v němž byla dehonestující informace uvedena, neboť je opodstatněné, aby se působení omluvy přiblížilo svým dosahem neoprávněnému zásahu do osobnosti dotčené osoby. Lze proto ukládat žalovanému, aby zajistil na vlastní náklady uveřejnění omluvy i v mediálním prostoru, který neovládá. Současně je ovšem třeba ověřit, zda žalobcem vymezené médium existuje, resp. zda je možné jej k uveřejnění omluvy použít navrženým způsobem, je-li žalobní požadavek natolik podrobný, že uvádí konkrétní rubriku či umístění. V opačném případě může hrozit vydání nevykonatelného rozhodnutí ukládajícího veřejnou omluvu, jestliže by žalovaný nemohl uložené povinnosti objektivně dostát z technických důvodů či jiných okolností (např. zjevná neochota či nesoučinnost) na straně provozovatele sdělovacího prostředku (srov. též rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 5. 2022, sp. zn. 70 Co 23/2022, publikovaný v časopise Soudní rozhledy č. 3/2023, s. 87). V tomto směru není napadené rozhodnutí odůvodněno a závěr o způsobilosti omluvy dosáhnout požadovaného výsledku je předčasný, a tedy věcně nesprávný.

12. Nejvyšší soud proto podle § 243e o. s. ř. zrušil rozhodnutí odvolacího soudu v části výroku V a) a ve výroku VI, jimiž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o povinnosti žalované k omluvě žalobci na webových stránkách www.vip-svet.cz. Vzhledem k tomu, že řízení je dále vedeno též ohledně nároku na peněžité zadostiučinění za tytéž neoprávněné zásahy do osobnosti žalobce, zrušil dovolací soud v odpovídajícím rozsahu i rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

14. V novém rozhodnutí o věci přihlédne soud prvního stupně k tomu, zda je požadovaná omluva zmíněnou formou realizovatelná, a též tuto okolnost případně promítne do závěru o výši peněžité náhrady. Rozhodne pak nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 243g odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o. s. ř.).

Poučení