25 Cdo 1382/2026

Rubrum

25 Cdo 1382/2026-182 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyně: nezl. AAAAA, zastoupená M. P., narozeným právně zastoupená Mgr. Alenou Straubovou, advokátkou se sídlem Smetanova 993/8, 602 00 Brno, proti žalované: Generali Česká pojišťovna, a. s., IČO 45272956, se sídlem Spálená 75/16, 110 00 Praha 1, zastoupená Mgr. Michalem Dlabolou, advokátem se sídlem U Studánky 250/3, 170 00 Praha 7, o zaplacení 200 000 Kč a 6 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 80 C 41/2022, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2022, č. j. 58 Co 258/2022-37, takto:

Výrok

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2022, č. j. 58 Co 258/2022-37, se mění tak, že usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 6. 2022, č. j. 80 C 41/2022 -20, se mění tak, že se řízení nezastavuje.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 14. 4. 2022 se M. A. (dále jen „původní žalobkyně“), zastoupená advokátkou Mgr. Alenou Straubovou, na základě plné moci ze dne 1. 11. 2021 (i ze dne 13. 4. 2022), udělené advokátce matkou původní žalobkyně V. A., domáhala zaplacení pojistného plnění 200 000 Kč na bolestném a 6 000 000 Kč na náhradě za ztížení společenského uplatnění. Původní žalobkyně dne 15. 4. 2022 zemřela.

2. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 13. 6. 2022, č. j. 80 C 41/2022-20, zastavil řízení ve věci a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 7. 2022, č. j. 58 Co 258/2022-37, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze zjištění, že původní žalobkyně dne 9. 9. 2021 při dopravní nehodě způsobené řidičem vozidla pojištěného u žalované utrpěla vážná zranění v důsledku nichž se nacházela v kómatu. Matka původní žalobkyně dne 4. 11. 2021 podala návrh, aby byla ustanovena opatrovnicí původní žalobkyně. Tomuto návrhu bylo vyhověno až dne 13. 4. 2022 usnesením Okresního soudu Brno-venkov č. j. Nc 2161/2021-93, 43 P a Nc 228/2021, 43 P a Nc 3/2022. Následujícího dne (14. 4. 2022) byla podána žaloba a dne 15. 4. 2022 původní žalobkyně zemřela. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 28. 4. 2022, č. j. 80 C 41/2022-6, vyzval advokátku Mgr. Alenu Straubovou, aby doložila soudu listinu dokládající oprávněnost matky původní žalobkyně, V. A., jednat za původní žalobkyni, a to s vyznačenou doložkou právní moci. Advokátka požadované listiny nepředložila a zároveň sdělila, že takovým usnesením nedisponuje, neboť právní moc ani vykonatelnost na usnesení ze dne 13. 4. 2022 nebyla vyznačena s ohledem na úmrtí původní žalobkyně dne 15. 4. 2022, tedy předtím, než usnesení o ustanovení její matky opatrovnicí nabylo právní moci. Soudy uzavřely, že pokud v projednávané věci byla podána žaloba na základě plné moci ze dne 1. 11. 2021 někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, resp. řádně původní žalobkyní zmocněn, a tento nedostatek zástupčího oprávnění nebyl ani na výzvu soudu ve stanovené lhůtě odstraněn a již ani odstraněn být nemůže, pak jsou splněny zákonné podmínky pro zastavení řízení podle § 104 o. s. ř. (odkázaly na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 639/98, sp. zn. 24 Cdo 1896/2021 a sp. zn. 30 Cdo 2631/2020). Pokud jde o námitku zástupkyně původní žalobkyně ohledně procesních nástupců, ta dle soudů nemůže nic změnit na skutečnosti, že žaloba byla podána někým, kdo k tomu nebyl oprávněn a tento nedostatek již nelze odstranit. Postup podle § 107 o. s. ř. by přicházel v úvahu pouze, pokud by bylo řízení účinně zahájeno.

3. Usnesení odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadla nezletilá žalobkyně (dcera původní žalobkyně a jediná v úvahu přicházející dědička) dovoláním. Jeho přípustnost spatřuje v tom, že dosud nebyla v judikatuře dovolacího soudu vyřešena otázka, zda byly naplněny podmínky pro zastavení řízení dle § 104 odst. 2 o. s. ř. v případě úmrtí původní žalobkyně v průběhu řízení o zaplacení imateriální újmy za předpokladu, že nebylo doloženo oprávnění k zastoupení původní žalobkyně (plná moc) v řízení a z důvodu úmrtí původní žalobkyně po zahájení řízení již ani doloženo být nemůže, neboť rozhodnutí opatrovnického soudu o ustanovení opatrovníka nenabylo pro smrt původní žalobkyně právní moci. Jako dovolací důvod dovolatelka uvádí nesprávné právní posouzení věci. Namítá, že o určení opatrovníka původní žalobkyni (která se ode dne 9. 9. 2021 nacházela po těžké dopravní nehodě v kómatu) bylo požádáno již dne 4. 11. 2021. Není vinou původní žalobkyně, že v řízení nastaly průtahy, k ustanovení opatrovníka došlo až rozhodnutím ze dne 13. 4. 2022, které však z důvodu úmrtí původní žalobkyně dne 15. 4. 2022, nenabylo právní moci. Zdůrazňuje, že se nedostatek procesní způsobilosti považuje za nedostatek podmínek řízení, který lze odstranit. Totéž platí o nedostatku procesní plné moci. Soudy pochybily, pokud uzavřely, že se tento nedostatek stal v důsledku smrti původní žalobkyně neodstranitelným, a proto řízení zastavily. Soudy měly postupovat podle § 107 o. s. ř. Měly se zabývat hmotněprávní povahou předmětu řízení (odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5308/2009), řízení přerušit do pravomocného skončení pozůstalostního řízení a po určení právního a procesního nástupce v řízení pokračovat. Právní a procesní nástupkyní se stala dcera původní žalobkyně AAAAA – nynější nezletilá žalobkyně, neboť se žalobou uplatněné nároky staly součástí pozůstalosti ve smyslu § 1475 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“. Podle dovolatelky se stalo řešení otázky procesní způsobilosti původní žalobkyně zcela bezpředmětným, a to vzhledem k jejímu úmrtí před pravomocným rozhodnutím v opatrovnickém řízení. Rozhodnutím o procesním nástupnictví by byl nedostatek podmínky řízení odstraněn. Dovolatelka považuje postup soudů za přehnaně formalistický a stojící v rozporu s právem na spravedlivý proces. Zdůrazňuje, že původní žalobkyně byla po celou dobu aktivně věcně legitimovaná k podání žaloby, neboť jí náleželo právo na náhradu újmy na zdraví, a že došlo i přes opakované urgence k výrazným průtahům v řízení před opatrovnickým soudem, který vzhledem k okolnostem měl vyhotovit rozhodnutí v písemné formě v den jednání 13. 4. 2022, kdy by se všichni přítomní účastníci vzdali práva na odvolání a rozhodnutí by tak nabylo právní moci. Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení společně s usnesením soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že dovolání považuje za nedůvodné a podané neoprávněnou osobou. Navrhla odmítnutí nebo zamítnutí dovolání.

5. Před rozhodnutím o podaném dovolání Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. 6. 2025, č. j. 58 Co 184/2025-151, změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 4. 2025, č. j. 80 C 41/2022-125, tak, že v řízení bude na místě původní žalobkyně nadále pokračováno s nezletilou žalobkyní (uvedenou v záhlaví tohoto usnesení), zastoupenou jejím otcem M. P. a právně zastoupenou advokátkou Mgr. Alenou Straubovou. Dovolání podané proti usnesení odvolacího soudu žalovanou Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 12. 2. 2026, sp. zn. 25 Cdo 2633/2025.

6. Nejvyšší soud posoudil dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (dále jen „o. s. ř.“) a jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupenou advokátem ve smyslu § 241 o. s. ř. a je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro posouzení otázky následků podání žaloby osobou bez zástupčího oprávnění jménem původního žalobce, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolání je důvodné.

7. Nejvyšší soud se otázkou následků podání žaloby osobou bez zástupčího oprávnění jménem původního žalobce zabýval v usnesení ze dne 16. 10. 2025, sp. zn. 25 Cdo 2258/2024, uveřejněném pod číslem 41/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní. V uvedeném řízení žalobu na náhradu nemajetkové újmy podal bez zástupčího oprávnění jménem zůstavitele za jeho života jeden z jeho dědiců. Procesní úkon spočívající v podání žaloby posoudil Nejvyšší soud jako právní jednání a aplikoval na něj § 440 o. z. Zastoupenému tak vzniklo právo na dodatečné schválení právního jednání spočívajícího v podání žaloby, toto oprávnění mělo přitom majetkovou povahu, a proto smrtí oprávněného přešlo na jeho právní nástupce. Jinak řečeno, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jestliže dědici práv zůstavitele jako původního žalobce dodatečně v řízení o nároku na náhradu nemajetkové újmy schválí jednání osoby, která bez zástupčího oprávnění tento nárok jménem zůstavitele za jeho života uplatnila, je tím vada žaloby záležející v nepředložení plné moci odstraněna a na žalobu se hledí jako na od počátku bezvadnou.

8. Tyto závěry Nejvyššího soudu dopadají i na nyní projednávanou věc, v níž žalobu podala jménem posléze zesnulé poškozené advokátka, jež k tomu byla zplnomocněna matkou poškozené. Poškozené tak vzniklo právo na dodatečné schválení právního jednání spočívajícího v podání žaloby na náhradu nemajetkové újmy. Vzhledem k tomu, že toto právo má majetkovou povahu, přešlo na (jedinou) dědičku poškozené (původní žalobkyně) a ta byla oprávněna podání žaloby dodatečně schválit. Jestliže nezletilá žalobkyně jako dědička vstoupila do procesních práv původní žalobkyně, již dne 7. 7. 2022 zplnomocnila advokátku k podání dovolání (č. l. 46) proti napadenému usnesení, od té doby v řízení nadále pokračuje a podala podnět k zahájení dodatečného řízení o pozůstalosti (č. l. 88), je zřejmé, že konkludentně bez zbytečného odkladu schválila právní jednání matky původní žalobkyně spočívající ve zplnomocnění právní zástupkyně k podání žaloby i k podání této žaloby samotné za ni jako poškozenou. Tím byl nedostatek podmínky řízení odstraněn, na žalobu je třeba hledět jako na od počátku bezvadnou a v řízení lze dále pokračovat.

9. Pokud odvolací soud svým rozhodnutím ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně za této procesní situace řízení zastavil, odchýlil se od nyní již ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, neboť nebyly splněny podmínky pro zastavení řízení. V řízení totiž nenastal neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, příp. ani k výzvě neodstraněný odstranitelný nedostatek podmínky řízení, protože žalobkyně (dovolatelka) jako jediná dědička jednání spočívající v udělení plné moci a podání žaloby dodatečně konkludentně schválila, a proto lze v řízení pokračovat s ní.

10. Protože dosavadní výsledky ukazují, že je možné o věci rozhodnout, dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 6. 2022, č. j. 80 C 41/2022-20, mění tak, že se řízení nezastavuje [§ 243d odst. 1 písm. b) o. s. ř.].

11. Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. 6. 2026 JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu