25 Cdo 1431/2006
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky odmítl dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu, které potvrdilo rozhodnutí soudu prvního stupně. Soud uvedl, že dovolání není přípustné proti usnesení vydanému podle § 118c o.s.ř., protože nejde o rozhodnutí ve věci samé. Podle § 237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání možné pouze proti rozhodnutím ve věci samé nebo proti změněným rozhodnutím, což v tomto případě neplatí. Soud se opřel o § 243b odst. 5 věty prvé a § 218 písm. c) o.s.ř., podle nichž dovolání proti tomuto druhu rozhodnutí není přípustné. Výsledkem je, že rozhodnutí odvolacího soudu zůstává v platnosti.
Rubrum
25 Cdo 1431/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Jana Eliáše Ph.D., v právní věci žalobkyně I. K., zastoupené advokátem, proti žalovanému JUDr. J. A., za účasti společnosti K., p., a. s., o 1 860 486,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 7 C 115/2002, k dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2005, č. j. 17 Co 302/2003-297, takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
: Okresní soud v Prostějově usnesením ze dne 4. 2. 2003, č. j. 7 C 115/2002-81, žalovanému uložil ve smyslu ustanovení § 118c odst. 1 o.s.ř. uvést všechny rozhodné skutečnosti ve věci samé a označit důkazy k jejich prokázání ve lhůtě 15ti dnů od doručení usnesení. Napadeným usnesením Krajský soud v Brně usnesení soudu prvního stupně potvrdil, neboť byly splněny všechny zákonné předpoklady zakotvené v ustanovení § 118c odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto usnesení podal žalovaný dovolání, v němž navrhl zrušení obou shora citovaných rozhodnutí. Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř., dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovoláním lze napadnou pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.). Podle ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno či změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé při splnění dalších podmínek zakotvených v tomto ustanovení. S ohledem na to že, usnesení vydané ve smyslu ustanovení § 118c o.s.ř. nelze podřadit pod rozhodnutí ve věci samé a přípustnost dovolání žalovaného v posuzovaném případě není dána ani podle ustanovení § 238 až 239 o.s.ř., která upravují přípustnost dovolání proti usnesením odvolacího soudu, je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Z tohoto důvodu Nejvyšší soud ČR dovolání žalovaného podle ustanovení § 243b odst. 5 věty prvé a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl s tím, že o náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí o věci. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 15. června 2006 JUDr. Marta Škárová, v. r. předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.