25 Cdo 156/2021

Plný text

Podána ústavní stížnost. 25 Cdo 156/2021-284 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: L. K., narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Radkem Vondráčkem, advokátem se sídlem Masarykovo náměstí 128/3, Kroměříž, proti žalovaným: 1) J. B., narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Richardem Frommerem, advokátem se sídlem Ostružnická 325/6, Olomouc, a 2) Generali Česká pojišťovna, a. s., IČO 45272956, se sídlem Spálená 75/16, Praha 1, o 8.554.392 Kč, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 20 C 43/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 9. 2020, č. j. 65 Co 45/2020-247, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů dovolacího řízení žalované 2) 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 15. 9. 2020, č. j. 65 Co 45/2020-247, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 14. 11. 2019, č. j. 20 C 43/2018-164, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal náhrady za ztrátu na výdělku, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Shodně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobci se nepodařilo prokázat, že měl nastoupit do zaměstnání, a tudíž mu nemohla vzniknout žádná majetková újma v podobě ztráty na výdělku v důsledku zranění, které utrpěl při dopravní nehodě. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že rozhodnutí závisí na řešení otázek procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to konkrétně otázky hodnocení věrohodnosti svědka a pravdivosti či nepravdivosti tvrzených skutečností. Žalobce rozsáhle argumentuje, proč měla být odvolacím soudem odlišně posouzena věrohodnost výpovědi svědka D. K. Dále se podle něj odvolací soud nedostatečně vypořádal s předloženým oznámením o nástupu do pracovního poměru. Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že se žalobě vyhovuje a žalovaným se ukládá povinnost k náhradě nákladů řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.). Dovolatel napadá skutkové závěry odvolacího soudu, přestože způsobilým dovolacím důvodem je pouze nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Ačkoliv dovolatel tvrdí, že došlo k nesprávnému právnímu posouzení při postupu podle § 132 o. s. ř., napadá závěry o věrohodnosti jím předložených důkazních prostředků, tedy se domáhá, aby bylo vycházeno z odlišného skutkového stavu, než jej zjistil odvolací soud. Všechna rozhodnutí, na která žalobce v dovolání odkazuje, byla vydána podle procesní úpravy účinné před 1. 1. 2013, kdy nabyl účinnosti zákon č. 404/2012 Sb., jímž byl odstraněn dosavadní dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř., ve znění před tímto datem, spočívající v tom, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Protože nyní účinný předpis již tento dovolací důvod nezná, nelze vytýkat odvolacímu soudu, že se odchýlil od předešlé judikatury, k němu se vztahující. Není tedy naplněn důvod přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. Napadá-li žalobce rozhodnutí odvolací soudu i ve výrocích, kterými bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, je v této části dovolání podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. objektivně nepřípustné. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. V Brně dne 24. 3. 2021 JUDr. Petr Vojtek předseda senátu