25 Cdo 1618/2026

Plný text

25 Cdo 1618/2026-47 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Tichou v právní věci žalobce: P. B., proti žalované: ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB, IČO 45534306, se sídlem Masarykovo náměstí 1458, 530 02 Pardubice, o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a psychickou újmu a zaplacení 1 250 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 17 C 43/2025, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 24. 2. 2026, č. j. 22 Co 33/2026-42, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

1. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 24. 2. 2026, č. j. 22 Co 33/2026-42, potvrdil usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 12. 1. 2026, č. j. 17 C 43/2025-35, jímž tento soud zastavil řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. 6. 2025, č. j. 23 Co 185/2025-18, neboť dovolatel ani po výzvě soudu nesplnil podmínku povinného zastoupení podle § 241 o. s. ř. (§ 241b odst. 2 ve spojení s § 104 odst. 2 o. s. ř.).

2. Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 24. 2. 2026, č. j. 22 Co 33/2026-42, podal žalobce dovolání, aniž byl zastoupen advokátem a nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání (srov. § 241 o. s. ř.). Současně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

3. Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022, dále jen „o. s. ř.“.

4. Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanoví tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku připouští § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

5. Dovolatel není v tomto dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem a netvrdil, ani nedoložil, že má právnické vzdělání. Soud prvního stupně dovolatele ke splnění podmínky povinného zastoupení podle § 241 odst. 1 o. s. ř. již opětovně nevyzýval. K ohrožení procesních práv dovolatele tímto postupem ale nedošlo, neboť o následcích nesplnění podmínky povinného zastoupení byl v posuzované věci poučen soudem prvního stupně již dříve (č. l. 23). Jak se podává z ustálené judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu, poučení o důsledcích nesplnění podmínky povinného zastoupení není nezbytné, jestliže byl dovolatel v minulosti opakovaně poučován o nutnosti povinného zastoupení a důsledcích jeho nesplnění. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým [srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13 (a v něm citovaná usnesení Ústavního soudu), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 30 Cdo 703/2018, či ze dne 11. 5. 2023, sp. zn. 26 Cdo 934/2023].

6. O žádosti žalobce o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení soud prvního stupně nerozhodoval, neboť tato jeho již dříve podaná žádost byla zamítnuta usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 17. 9. 2025, č. j. 17 C 43/2025-27, jež bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 31. 10. 2025, č. j. 23 Co 325/2025-33. Dovolacímu soudu je pak z rozhodovací činnosti známo, že žalobce podává mimořádně vysoký počet žalob, ve kterých požaduje náhradu ať již majetkové škody nebo imateriální újmy, aniž by byl schopen srozumitelně zformulovat titul, na jehož základě peněžitou náhradu požaduje, a omezuje se většinou na urážky a tvrzení o trestné činnosti osob označených v podání. Ostatně i v projednávané věci trpí podání žalobce zásadními vadami, které znemožňují jeho věcné projednání, a proto byla žaloba i v této věci odmítnuta. V řízeních zahájených takto neurčitými, popřípadě nedůvodnými žalobami pak žalobce podává opravné prostředky včetně dovolání, které jsou opět většinou zjevně bezúspěšné. Přestože si žalobce musí být vědom své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen, neboť mu tato povinnost byla opakovaně sdělována v tomto i v jiných paralelně probíhajících řízeních (z mnoha např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3039/2019, ze dne 20. 2. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3457/2019 nebo ze dne 17. 3. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3669/2020), opakovaně podává dovolání, aniž by splnil podmínku povinného právního zastoupení. Je-li pak soudem vyzván k odstranění tohoto nedostatku, reaguje na tyto výzvy zpravidla žádostmi o ustanovení bezplatného zástupce, aniž by sám učinil cokoliv ke splnění zákonem stanovené procesní podmínky dovolacího řízení. Podává-li žalobce opakovaně nedůvodné a neprojednatelné návrhy, lze takové počínání pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08), a tím i za svévolné uplatňování práva. Je-li předpokladem pro ustanovení zástupce rovněž podmínka, že nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (§ 138 a § 30 o. s. ř.), není v daném případě naplněn jeden z nezbytných předpokladů pro to, aby byl žalobci zástupce pro dovolací řízení ustanoven.

7. Žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení ve smyslu § 241 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že nedostatek povinného zastoupení dovolatele, který nemá právnické vzdělání, je nedostatkem podmínky řízení na straně účastníka, a tento nedostatek nebyl odstraněn, postupoval Nejvyšší soud podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. a dovolací řízení zastavil.

8. Dovolací soud nepřehlédl, že dovolatel nezaplatil soudní poplatek z dovolání. I když podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2014, sp. zn. 29 ICdo 6/2012, uveřejněný pod číslem 65/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě dovolací soud k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že i této povinnosti si je vědom, avšak zjevně soudní poplatek platit nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků.

9. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 1. 7. 2026 JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu