25 Cdo 1620/2020
V PLATNOSTI- ÚS IV.ÚS 3317/17
- NS 25 Cdo 1620/2020
Nejvyšší soud zamítl návrh žalované na odklad vykonatelnosti výroku II rozsudku Městského soudu v Praze, kterým jí byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 100 000 Kč. Žalovaná neprokázala hrozbu závažné újmy, která by odůvodňovala odklad vykonatelnosti.
Citované zákony (1)
Rubrum
25 Cdo 1620/2020-137 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobců: a) nezletilá AAAAA (pseudonym), narozená XY, b) M. S., narozený XY, c) A. S. R., narozená XY, všichni bytem XY, všichni zastoupeni Mgr. Radkem Suchým, advokátem se sídlem Vinohradská 2279/164, Praha 3, proti žalované: Česká televize, se sídlem Na Hřebenech II 1132/4, Praha 4, IČO 00027383, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 16 C 136/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2020, č. j. 22 Co 175/2019-95, takto:
Výrok
Návrh na odklad vykonatelnosti výroku II rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2020, č. j. 22 Co 175/2019-95, se zamítá.
Odůvodnění
Městský soud v Praze výrokem II rozsudku ze dne 9. 1. 2020, č. j. 22 Co 175/2019-95, zčásti změnil zamítavý výrok III rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 5. 2019, č. j. 16 C 136/2018-44, tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni a) do tří dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu 100.000 Kč, jinak jej [ohledně požadavku žalobkyně a) na zaplacení dalších 400.000 Kč, žalobce b) na zaplacení 200.000 Kč a žalobkyně c) na zaplacení 200.000 Kč] potvrdil. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání, v němž současně navrhla odklad vykonatelnosti předmětného výroku II, s odůvodněním, že jí jeho neprodleným výkonem hrozí závažná újma. Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma. S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby). Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016; ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17). Dovolatelka své majetkové poměry, z nichž by bylo možno hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí (exekuce) dovodit, neuvedla a majetkové poměry takovou hrozbu odůvodňující nevyplynuly ani z obsahu spisu. Pouhé tvrzení, že „výkonem rozhodnutí hrozí závažná újma“, není – s přihlédnutím k výše uvedeným požadavkům – dostačující. Nejvyšší soud proto návrh dovolatelky na odklad vykonatelnosti výroku II napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodný zamítl.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 10. 6. 2020 JUDr. Petr Vojtek předseda senátu