25 Cdo 1869/2008

Rubrum

25 Cdo 1869/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce A. O., proti žalované JUDr. R. V., zastoupené advokátkou, o 25.551,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 16 C 76/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. prosince 2007, č. j. 21 Co 362/2007-32, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

: K odvolání žalobce Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21. 12. 2007, č. j. 21 Co 362/2007-32, potvrdil usnesení ze dne 31. 7. 2007, č. j. 16 C 76/2007-24, jímž Městský soud v Brně zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku z podání žaloby podle § 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, v němž především poukazuje na to, že žije v domově důchodců a je nemajetný. Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že dovolání není přípustné, a navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl a žalované přiznal náhradu nákladů dovolacího řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v § 240 odst. 1 o.s.ř, dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Žalobce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku podle § 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není přípustnost dovolání proti takovému rozhodnutí dána, neboť nejde o rozhodnutí ve věci samé podle § 237 o.s.ř. a nejde ani o žádný z případů rozhodnutí ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních § 238 a § 238a o.s.ř., či o procesní rozhodnutí uvedená v ustanovení § 239 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1897/2002, publikované v Souboru civilních rozhodnutí NS, sv. 21, pod C 1520, C. H. BECK). Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalobce podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl, aniž se mohl věcí zabývat z hlediska námitek uplatněných v dovolání. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu nákladů řízení právo, zatímco vyjádření žalované k dovolání, které je ze zákona nepřípustné, nelze považovat za účelně vynaložené náklady k bránění práva (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 18. září 2008 JUDr. Petr Vojtek, v. r. předseda senátu