25 Cdo 2551/2019
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že řízení o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně se zastavuje, neboť dovolání směřovalo proti rozhodnutí o vyloučení soudce, které není rozhodnutím odvolacího soudu ve smyslu občanského soudního řádu. Nejvyšší soud tak není funkčně příslušný k projednání takového dovolání, což představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení.
Citované zákony (6)
Plný text
25 Cdo 2551/2019-36 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky – předseda senátu JUDr. Petr Vojtek rozhodl v právní věci žalobců: a) M. V., narozený XY, b) K. V., narozená XY, oba bytem XY, zastoupená žalobcem a), proti žalovanému: O. S., soudce XY soudu, se sídlem XY, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 47 C 40/2019, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 4. 2019, č. j. 70 Nc 380/2019-16, takto: Řízení o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 4. 2019, č. j. 70 Nc 380/2019-16, se zastavuje. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Žalobci podali dne 21. 2. 2019 podání označené mimo jiné jako žaloba na ochranu osobnosti proti soudci XY. Podáním označeným též jako „dovolání“ ze dne 2. 5. 2019, doplněným podáním ze dne 9. 5. 2019, napadli žalobci usnesení ze dne 18. 4. 2019, č. j. 70 Nc 380/2019-16, jímž Krajský soud v Brně rozhodl, že soudce Městského soudu v Brně JUDr. Radek Malenovský není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 47 C 40/2019. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) dospěl k závěru, že není k projednání tohoto dovolání soudem funkčně příslušným. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Napadené usnesení však za takové rozhodnutí, tj. rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu § 236 odst. 1 o. s. ř., pokládat nelze. Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud. Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. Plsn 1/96, uveřejněné pod č. 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tedy krajský soud o vyloučení soudce okresního soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu; vydání takového rozhodnutí ostatně nepředchází žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním. Občanský soudní řád pak neupravuje ani funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovým rozhodnutím krajského soudu. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. 25 Cdo 532/2006, a ze dne 31. 7. 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné pod č. 112 v sešitě č. 14 z roku 1997 časopisu Soudní judikatura). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalobců proti uvedenému rozhodnutí zastavil (§ 104 odst. 1, § 243b o. s. ř.). Jelikož se tímto rozhodnutím řízení nekončí, o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 2. 10. 2019 JUDr. Petr Vojtek předseda senátu