25 Cdo 3060/2023

Plný text

25 Cdo 3060/2023-63 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce: L. R., proti žalované: Mgr. Eva Vašková, IČO 73611263, se sídlem Opatovická 1659/4, Praha 1 – Nové Město, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 9 C 88/2023, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 7. 2023, č. j. 21 Co 267/2023-49, takto: Řízení o „odvolání“ se zastavuje. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 31. 7. 2023, č. j. 21 Co 267/2023-49, potvrdil usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 7. 6. 2023 č. j. 9 C 88/2023-42, jímž žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce podáním ze dne 12. 9. 2023 označeným jako „odvolání“ a adresovaným Krajskému soudu v Hradci Králové. Podle § 201 o. s. ř. lze odvoláním napadnout pouze rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni, pokud to zákon nevylučuje. Odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu občanský soudní řád nepřipouští. To platí i pro ta rozhodnutí, která odvolací soud vydává přímo v odvolacím řízení, aniž by přitom přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2002, sp. zn. 21 Cdo 2036/2001). Napadeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové rozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutí soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudních poplatků. Jedná se tedy o rozhodnutí odvolacího soudu, jež odvoláním napadnout nelze (§ 201 a § 10 odst. 2 o. s. ř.). Rozhodnutí odvolacího soudu lze napadnout, je-li podle zákona přípustné, dovoláním (§ 236 odst. 1 o. s. ř.), avšak podání žalobce ani podle svého obsahu za dovolání považovat nelze. Podání je nejen nazváno jako „odvolání“, ale je adresováno odvolacímu soudu (Krajskému soudu v Hradci Králové), argumenty v podání uváděné nemají charakter námitek, jež lze uplatnit v dovolacím řízení, a konečně lze dovodit, že žalobce rozlišuje různé druhy opravných prostředků (viz bod 9 podání), z čehož vyplývá, že jeho úmyslem bylo podat odvolání. Občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu (§ 10 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Proto Nejvyšší soud, jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodnutí o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů, řízení o „odvolání“ kvůli nedostatku funkční příslušnosti žádného soudu podle § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, nebo ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3047/2010). Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. 10. 2023 JUDr. Martina Vršanská předsedkyně senátu