Nejvyšší soud · Usnesení

25 Cdo 3096/2014

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2014-10-23 · ECLI:CZ:NS:2014:25.CDO.3096.2014.1

  1. NS 25 Cdo 3096/2014
  2. ÚS I.ÚS 222/15
Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobce není přípustné, protože uplatněné námitky nesměřují proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí. Soud prvního stupně i odvolací soud postupovaly v souladu s judikaturou, když hodnotily znalecké posudky a opřely se o závěry znaleckého ústavu ustanoveného soudem.

Citované zákony (5)

Plný text

Podána ústavní stížnost. Výsledek US: odmítnuto Datum rozhodnutí US: 18.5.2015 25 Cdo 3096/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a Mgr. Miloše Póla v právní věci žalobce P. K., zastoupeného Mgr. Bc. Davidem Zdeňkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Dlouhá 17, proti žalovanému A. M., zastoupenému JUDr. Milanem Břeněm, advokátem se sídlem ve Svitavách, nám. Míru 47, za účasti Wüstenrot pojišťovny a. s., se sídlem v Praze 4, Na Hřebenech II 1718/8, IČO 28400682, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, zastoupené Mgr. Danem Modlitbou, advokátem se sídlem v Praze 6, K Horoměřicům 10, o 1.650.080,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 12 C 33/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 26. března 2014, č. j. 18 Co 3/2014-316, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků ani vedlejší účastník nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.): Dovolání žalobce není přípustné podle § 237 o.s.ř., neboť uplatněné námitky nesměřují proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí. Namítá-li dovolatel, že odvolací soud a soud prvního stupně postupovaly v rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, jestliže odmítly provést důkaz dalším (revizním) znaleckým posudkem k objasnění skutkového stavu věci (průběhu dopravní nehody, při níž žalobce utrpěl škodu, jejíž náhrady se domáhá), zcela opomíjí fakt, že v dané věci soud prvního stupně hodnotil tři znalecké posudky vypracované mimo řízení (dva z nich byly vypracovány na žádost žalobce, nelze proto dovodit, že by mu byla upřena možnost tvrdit a prokázat rozhodné skutečnosti potřebné k úspěšnému uplatnění nároku). Vyšel-li pak odvolací soud ze závěrů posudku znaleckého ústavu, který byl ustanoven soudem a který ve svých závěrech reagoval i na sporné závěry posudků předchozích, a odůvodnil-li i poukazem na obsah dalších provedených důkazů svůj závěr o tom, že právě o něj opře své skutkové zjištění o průběhu nehodového děje, postupoval soud v souladu s ustanovením § 132 i § 127 o.s.ř. Odvolací soud tedy ani z hlediska řešení dovolatelem předestřené procesněprávní otázky nepostupoval v rozporu s judikaturou dovolacího soudu. Jelikož dalších právních otázek se dovolání nedotýká a přezkum skutkových zjištění je v dovolacím řízení vyloučen, námitky dovolatele přípustnost dovolání podle § 237 o.s.ř. nezaložily, a Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. října 2014 JUDr. Petr Vojtek předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (1)