25 Cdo 3859/2014
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Brně se odmítá, protože bylo podáno opožděně. Dovolatelé podali dovolání po marném uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty, která skončila 14. října 2013, zatímco dovolání bylo podáno až 15. října 2013.
Citované zákony (4)
Plný text
25 Cdo 3859/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem ve věci žalobce J. M., proti žalovaným 1) A. G., a 2) R. G., oběma zastoupeným Mgr. Jaromírem Kráčalíkem, advokátem se sídlem Hodonín, Lipová alej 6, o nejasné podání, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 7 C 9/2010, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 6. 2013, č.j. 38 Co 352/2012-65, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno opožděně. Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (§ 240 odst. 1 věta první o. s. ř.). O této skutečnosti byli dovolatelé v písemném vyhotovení dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu řádně poučeni. Zmeškání této lhůty nelze prominout (§ 240 odst. 2 věta první o. s. ř.). Rozhodnutí bylo právnímu zástupci dovolatelů doručeno datovou schránkou dne 14. 8. 2013, a posledním dnem lhůty pro podání dovolání tak bylo pondělí 14. 10. 2013. Žalovaní však dovolání podali u Okresního soudu v Hodoníně dne 15. 10. 2013, tedy po marném uplynutí zákonné lhůty. Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání žalovaných podle § 243c odst. 3 věty první ve spojení s § 218a a § 243f odst. 2 o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 10. prosince 2014 JUDr. Robert Waltr předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.