25 Cdo 4595/2010
V PLATNOSTI- KS Praha 10 C 24/2010-45
- NS 25 Cdo 4595/2010
Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Praze, kterým bylo odmítnuto jejich odvolání pro vady, není přípustné. Dovolání směřovalo proti rozhodnutí, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný podle občanského soudního řádu.
Citované zákony (12)
Rubrum
25 Cdo 4595/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně Intrum Justitia, s.r.o., se sídlem v Praze 9, Prosecká 851/64, IČ 25083236, proti žalovaným 1) Z. B. a 2) L. B., o 5.842,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 10 C 24/2010, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. srpna 2010, č. j. 26 Co 345/2010-57, takto:
Výrok
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění
: Žalovaní podali dovolání proti usnesení ze dne 18. 8. 2010, č. j. 26 Co 345/2010-57, jímž Krajský soud v Praze odmítl odvolání žalovaných proti rozsudku ze dne 20. 5. 2010, č. j. 10 C 24/2010-45, kterým Okresní soud v Nymburce uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni 5.842,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu podáno oprávněnými osobami (účastníky řízení) ve lhůtě uvedené v § 240 odst. 1 o.s.ř., dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Žalovaní dovoláním napadají usnesení odvolacího soudu, kterým bylo jejich odvolání odmítnuto pro vady postupem podle § 43 odst. 2 a § 211 o.s.ř. Přípustnost dovolání proti takovému rozhodnutí není dána ani podle ustanovení § 237 o.s.ř. (nejde o potvrzení nebo změnu rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé) ani podle ustanovení § 238, § 238a o.s.ř. (nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou zde taxativně vyjmenovány) a nejde konečně o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení § 239 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 5. 2002, sp. zn. 25 Cdo 316/2002, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sv. 17, pod C 1213). Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaných směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR proto jejich dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl, aniž se mohl věcí zabývat z hlediska námitek uplatněných v dovolání. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. za situace, kdy žalovaní neměli v dovolacím řízení úspěch, avšak žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 20. ledna 2011 JUDr. Petr Vojtek, v. r. předseda senátu