26 Cdo 1087/2001

Rubrum

26 Cdo 1087/2001 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně L. H., proti žalovanému P. S., o zrušení práva společného nájmu družstevního bytu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp.zn. 50 C 34/95, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. ledna 2001 č.j. 38 Co 18/98 - 104, t a k t o:

Výrok

I. Dovolání žalobkyně se o d m í t á.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 1975,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na účet jeho zástupce advokáta.

Odůvodnění

: Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 6. října 1997 č.j. 50 C 34/95 - 40 výrokem označeným I. zrušil právo společného nájmu účastníků k družstevnímu bytu č. 51 sestávajícímu ze 4 pokojů, kuchyně a příslušenství v 11. podlaží domu č. 14 na B. ulici v B. s tím, že byt bude nadále užívat jako nájemkyně a členka družstva žalobkyně. Výrokem označeným II. žalovanému uložil byt vyklidit a vyklizený předat žalobkyni do patnácti dnů ode dne, kdy mu bude zajištěn náhradní byt. Výrokem označeným III. rozhodl též o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 11. ledna 2001 č.j. 38 Co 18/98 - 104 rozhodl výrokem označeným I., že se rozsudek soudu prvního stupně mění ve výroku I. tak, že byt bude nadále užívat jako nájemce a člen družstva žalovaný s tím, že jinak se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje. Výrokem označeným II. zrušil výrok rozsudku soudu prvního stupně uvedený jako II. Výrokem III. potvrdil výrok rozsudku soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení. Rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok IV.). Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. února 2001. Uvedený rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním podaným osobně u soudu prvního stupně dne 23. dubna 2001. K podanému dovolání se žalovaný písemně vyjádřil a navrhl je jako nedůvodné zamítnout. Jak vyplývá z obsahu spisu odvolání žalovaného proti rozhodnutí soudu prvního stupně vydanému přede dnem účinnosti zákona č. 30/2000 Sb., kterým byl novelizován mimo jiné též občanský soudní řád (dále jen \"o.s.ř.\"), bylo projednáno a rozhodnuto podle dosavadních právních předpisů, t.j. v tomto případě podle znění o.s.ř. účinného do 31. prosince 2000 (část dvanáctá, hlava první, bod 15. cit. novely). Proto s přihlédnutím k části dvanácté, hlavě první, bodu 17.téže novely Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) věc projednal a rozhodl též podle znění o.s.ř. účinného do 31. prosince 2000. Podle tohoto předpisu proto řešil i otázku včasnosti podaného dovolání. Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. V posuzované věci z obsahu spisu vyplývá, že lhůta k podání dovolání proti uvedenému rozsudku soudu druhého stupně končila v pondělí dne 26. března 2001 (§ 57 odst. 2 o.s.ř.). Jestliže žalobkyně dovolání podala až dne 23. dubna 2001, učinila tak opožděně (možnost, že by dovolací lhůta byla zachována ve smyslu ustanovení § 240 odst. 2 věta druhá o.s.ř. se ze spisu též nepodává). Dovolacímu soudu proto nezbylo, než podané dovolání z tohoto důvodu odmítnout (§ 243b odst. 4 ve spojení s § 218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.). Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 243b o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 věta první o.s.ř., když žalobkyně neměla se svým dovoláním úspěch, zatímco žalovanému v tomto řízení vznikly náklady spojené s jeho zastoupením advokátem v dovolacím řízení. Konkrétně jde o jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle § 11 odst. 1 písm. k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 10. zákona č. 30/2000 Sb. platí, že odměna za zastupování advokátem nebo notářem v řízeních v jednom stupni, která byla zahájena přede dnem účinnosti tohoto zákona, se stanoví podle dosavadních právních předpisů. V intencích § 82 odst. 1 a § 243c o.s.ř. je dovolací řízení zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení, tedy dnem, kdy soudu dojde dovolání. Protože dovolání v této věci došlo soudu dne 23. dubna 2001 a dovolací řízení tak bylo zahájeno po prvním lednu roku 2001, určuje se výše odměny za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen \"vyhláška\"). Podle § 2 vyhlášky se sazby a odměny stanoví pro řízení v jednom stupni z peněžité částky, která je předmětem řízení, nebo podle druhu projednávané věci (odstavec 1). V sazbě podle prvního odstavce uvedeného ustanovení jsou zahrnuty všechny úkony právní služby provedené advokátem nebo notářem, s výjimkou odměny za úkony, které patří k nákladům řízení, o jejichž náhradě soud rozhoduje podle § 147 o.s.ř. (odstavec 2). Podle ustanovení § 15 vyhlášky, rozhodne-li soud o odmítnutí dovolání nebo o zastavení dovolacího řízení, platí obdobně § 14 vyhlášky. Ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky určuje, že rozhodne-li soud o odmítnutí odvolání nebo o zastavení odvolacího řízení, činí sazba odměny 50% sazby stanovené podle § 10 odst. 3, nejméně však 400,- Kč a nejvýše 15.000,- Kč. Podle § 10 odst. 3 vyhlášky pak ve věcech odvolání a dovolání se sazba odměny posuzuje podle sazeb, jakými se řídí odměna pro řízení před soudem prvního stupně, není-li stanoveno jinak. Protože podle § 7 písm. d/ vyhlášky činí sazba odměny ve věci nájmu 3.800,- Kč, náleží zástupci žalovaného jako odměna za dovolací řízení částka 1.900,- Kč (představující 50% výše uvedené sazby). Vyhláška č. 484/2000 Sb. upravuje pouze paušální sazby odměny za zastupování účastníka advokátem, a nikoliv tedy již nároky advokáta na náhradu hotových výdajů a na náhradu za promeškaný čas, jež stojí vedle odměny (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). K nákladům řízení na straně žalovaného proto patří též paušální náhrada hotových výloh advokáta v částce 75,- Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Celkem tak výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení žalovaného činí 1975,- Kč. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. června 2001 JUDr. Pavel P a v l í k předseda senátu