26 Cdo 114/2021

Rubrum

26 Cdo 114/2021-275 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v právní věci žalobce Společenství vlastníků jednotek XY, se sídlem XY, IČO XY, zastoupené JUDr. Jiřím Pavlíkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Karla Hynka Máchy 604/6, proti žalovanému V. P., narozenému XY, bytem XY, o 36.971,73 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 12 C 56/2018, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. září 2020, č. j. 21 Co 119/2020-255, t a k t o:

Výrok

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

: Okresní soud v Hradci Králové (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 15. 1. 2020, č. j. 12 C 56/2018-212, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 36.871,73 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu v části o zaplacení dalších 100 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.). K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové (soud odvolací) rozsudkem ze dne 23. 9. 2020, č. j. 21 Co 119/2020-255, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části napadeného výroku pod bodem I., pokud jím byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 29.421,73 Kč s příslušenstvím (výrok I.), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve zbývající části výroku pod bodem I tak, že zamítl žalobu s požadavkem, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 7.450 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím (výrok II.), rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok III.) a o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok IV.). Uvedený rozsudek odvolacího soudu (se správným poučením o dovolání) napadl žalovaný nezastoupen advokátem dovoláním, které bylo doručeno soudu prvního stupně dne 31. 12. 2020 (viz č. l. 261). Podle § 240 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle § 240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu. Podle § 240 odst. 3 věty první o. s. ř. je lhůta zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Napadené usnesení odvolacího soudu bylo žalovanému doručeno dne 30. 10. 2020 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.) - viz doručenka na č. l.

258. Za této situace byla posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání ve smyslu § 57 odst. 2 o. s. ř. středa 30. 12. 2020. Podal-li dovolatel dovolání až dne 31. 12. 2020, učinil tak po uplynutí stanovené lhůty, tedy opožděně. Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení § 243c odst. 3 věty první a § 218a o. s. ř. jako opožděné odmítl, aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.). Pro úplnost lze dodat, že ani včasné dovolání by nebylo podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné, o čemž byl dovolatel správně poučen odvolacím soudem. Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.). P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 4. 2. 2021 JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu