26 Cdo 1486/2018
V PLATNOSTI- NS 26 Cdo 1486/2018
- ÚS III.ÚS 2553/18
Nejvyšší soud rozhodl, že dovolací řízení se zastavuje, protože žalovaný nesplnil podmínku povinného zastoupení advokátem a neprokázal své majetkové poměry pro ustanovení zástupce soudem. Soud také konstatoval, že opakovaný návrh na ustanovení zástupce bez změny poměrů je překážkou věci pravomocně rozhodnuté.
Citované zákony (7)
Rubrum
Podána ústavní stížnost. Výsledek US: odmítnuto Datum rozhodnutí US: 13.9.2018 26 Cdo 1486/2018-145 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobce T. Ř., P., zastoupeného Mgr. Pavlem Uhlířem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, třída Karla IV. 468/18, proti žalovanému J. L., P., o vyklizení nemovitosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 18 C 33/2014, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2017, č. j. 25 Co 129/2017-107, t a k t o :
Výrok
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění
: Žalovaný – nezastoupen advokátem – napadl dovoláním usnesení Městského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 20. 4. 2017, č. j. 25 Co 129/2017-107, kterým potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 (soud prvního stupně) ze dne 11. 1. 2017, č. j. 18 C 33/2014-99, jímž zastavil řízení o jeho (opakovaném) návrhu na ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů. Jednalo se o opakovaný návrh žalovaného, předcházející návrh zamítl soud prvního stupně usnesením ze dne 16. 12. 2014, č. j. 18 C 33/2014-34 (ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 21. 4. 2015, č. j. 25 Co 134/2015-47). Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) zjistil, že žalovaný se ustanovení zástupce domáhá na základě totožných tvrzení, a uzavřel, že věcnému projednání (nového) návrhu tak brání překážka věci pravomocně rozhodnuté. Podle ustanovení § 241 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), musí být dovolatel v dovolacím řízení zastoupen advokátem, povinné zastoupení v dovolacím řízení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Dovolací soud se proto nejdříve zabýval tím, zda u dovolatele byly splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a dospěl k závěru, že tomu tak není. Z obsahu spisu je patrné, že dovolatel hodnověrným způsobem neprokázal své majetkové poměry tak, aby mu mohlo být přiznáno osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení § 138 o. s. ř., u dovolatele proto nelze pokládat za splněné ani předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů (§ 30 o. s. ř.). Z jeho tvrzení o majetkové, finanční a sociální situaci a z listin, kterými tato tvrzení prokazuje, nevyplývá, z jakých zdrojů uspokojuje byť i jen své základní životní potřeby. Zřejmě tak neuvádí veškeré rozhodné skutečnosti prokazující jeho majetkové poměry (a tato tvrzení nedoplnil ani v rámci dovolacího řízení). Břemeno tvrzení, jakož i důkazní břemeno ohledně skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení, zda poměry žadatele odůvodňují osvobození od soudních poplatků, zatěžují účastníka, který o osvobození od soudních poplatků žádá, a jejich neunesení je nutné přičítat pouze k jeho tíži [viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 99/2013“), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 32 Cdo 3047/2014). V souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (viz R 99/2013, usnesení ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5741/2016) je i závěr odvolacího soudu, že v případě, kdy po pravomocném rozhodnutí o návrhu na ustanovení zástupce nedojde ke změně poměrů, soud zastaví řízení o dalším návrhu téhož účastníka na ustanovení zástupce pro překážku věci pravomocně rozhodnuté (§ 159a a § 167 odst. 2 o. s. ř.). V předmětné věci dovolatel ani netvrdí, že by došlo v jeho majetkových poměrech od předchozího rozhodnutí soudu k jakékoli změně, a v této (nové) žádosti svá tvrzení o nepříznivé majetkové situaci (opět) řádně nedokládá a neprokazuje. Dovolatel, který si ani přes výzvu soudu prvního stupně (usnesení ze dne 23. 1. 2018, č. j. 18 C 33/2014-136) advokáta nezvolil a nejsou u něj splněny podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů soudem, nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.). Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil. Dříve než byla věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání, rozhodl soud prvního stupně (pravomocným) usnesením ze dne 13. 7. 2017, č. j. 18 C 33/2014-115, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 7. 12. 2017, č. j. 25 Co 437/2017-132, o vstupu do řízení nového žalobce T. Ř. namísto původních žalobců –P. a M. Z.; dovolací soud proto v řízení pokračoval s novým žalobcem – T. Ř. Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. 5. 2018 JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (5)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.