26 Cdo 1528/2020
V PLATNOSTIDalší rozhodnutí pod touto sp. zn.: Rozsudek 21. 10. 2020
Nejvyšší soud rozhodl, že pokud společenství vlastníků jednotek doručí vyúčtování služeb, které není řádné a obsahuje vady, považuje se to za nesplnění povinnosti vyúčtovat služby a společenství je v prodlení. V takovém případě má příjemce služeb nárok na pokutu podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., avšak nikoliv na poplatek z prodlení podle § 13 odst. 2 téhož zákona, nýbrž na úroky z prodlení.
Rozšířený souhrn
I nadále platí, že nebylo-li vyúčtování služeb řádné (v souladu se smlouvou a předpisy jej regulujícími), poskytovatel služeb (pronajímatel, společenství vlastníků atd.) svou povinnost provést vyúčtování služeb nesplnil a jeho povinnost trvá i nadále. Pro závěr o správnosti vyúčtování služeb není přitom významné, že pronajímatel seznámil nájemce s doklady, o něž se vyúčtování opírá. Toto „seznámení“ slouží nájemci k tomu, aby mu byla umožněna účinná kontrola správnosti vyúčtování (srovnej odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z 24. 5. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1261/2015), a nikoli k tomu, aby byly zhojeny případné vady (nedostatky) vyúčtování. Tyto závěry se prosadí i při aplikaci § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. Splní-li poskytovatel služeb svou povinnost provést vyúčtování jen v případě, že zálohy na služby vyúčtoval řádně, pak z toho logicky plyne, že jestliže tak neučinil, je v prodlení s touto svou povinností a je povinen (není-li důvod pro odepření práva na pokutu) zaplatit příjemci služeb pokutu podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.; není přitom významné, zda služby nevyúčtoval vůbec nebo je nevyúčtoval řádně. Soud proto i v řízení o zaplacení pokuty podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. musí zkoumat, zda vyúčtování služeb, s nímž poskytovatel služeb seznámil příjemce služeb (před zahájením řízení či v jeho průběhu), bylo řádné (tj. v souladu s nájemní smlouvou a s právními předpisy jej regulujícími). Při prodlení s placením pokuty podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. vždy (tedy před i po účinnosti zákona č. 104/2015 Sb.) vznikala povinnost zaplatit úroky z prodlení (§ 1968, 1970 o. z.), nikoliv poplatky z prodlení podle § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.
Citované zákony (2)
Rubrum
26 Cdo 1528/2020 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 11. 2020 Spisová značka:26 Cdo 1528/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:
26. CDO.1528.2020.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 166 odst. 1, 2 o. s. ř. § 243b o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:19. 1. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 1528/2020-161 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce R. S., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Milanem Vaňkátem, advokátem se sídlem v Praze 5, Plaská 623/5, proti žalovanému Společenství vlastníků jednotek domu XY, se sídlem XY, IČO XY, zastoupenému Mgr. Janem Švarcem, advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova 695/24, o zaplacení 143.900 Kč s poplatkem z prodlení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 40 C 321/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. února 2020, č. j. 23 Co 3/2020-130, t a k t o :
Výrok
Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. října 2020, č. j. 26 Cdo 1528/2020-152, se ve výroku I. doplňuje tak, že za slovo „zamítl,“ se vkládají slova „a ve výroku II. o nákladech řízení“.
Odůvodnění
Nejvyšší soud rozhodl ve věci rozsudkem ze dne 21. 10. 2020, č. j. 26 Cdo 1528/2020-152, kterým výrokem I. zrušil rozsudek Městského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 5. 2. 2020, č. j. 23 Co 3/2020-130, ve výroku I. v části, v níž změnil výrok I. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 (soud prvního stupně) ze dne 7. 10. 2019, č. j. 40 C 321/2017-91, tak, že žalobu o zaplacení částky 143.900 Kč zamítl; výrokem II. zamítl dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve výroku I. v části, v níž potvrdil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně, jímž zamítl žalobu o zaplacení tam specifikovaného poplatku z prodlení. V rozsudku však opomněl zrušit závislý výrok rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení. Proto v souladu s ustanovením § 166 odst. 1 a 2 ve spojení s § 243b o. s. ř. doplnil svůj rozsudek tak, že se zrušuje i výrok II. rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Poučení
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 25. 11. 2020 JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.