26 Cdo 1563/2026

Rubrum

26 Cdo 1563/2026-106 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., v právní věci žalobkyně M. D., zastoupené Mgr. Liborem Vincencem, advokátem se sídlem v Praze 2, Štěpánská 540/7, proti žalované E. P., zastoupené JUDr. Jaroslavem Novotným, advokátem se sídlem v Praze 5, Na Doubkové 1249/4, o určení neoprávněnosti výpovědi nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 10 C 225/2025, o dovolání žalobkyně proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. 9. 2025, č. j. 10 C 225/2025-9, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2025, č. j. 55 Co 367/2025-17, takto:

Výrok

I. Řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. 9. 2025, č. j. 10 C 225/2025-9, se zastavuje.

II. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2025, č. j. 55 Co 367/2025-17, se odmítá.

Odůvodnění

1. Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 15. 9. 2025, č. j. 10 C 225/2025-9, žalobkyni přiznal osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu (výrok I) a ustanovil jí zástupce z řad advokátů Mgr. Libora Vincence, advokáta (dříve) se sídlem Husinecká 808/5, Praha 3 (výrok II).

2. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 1. 12. 2025, č. j. 55 Co 367/2025-17, usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku II potvrdil.

3. Proti usnesení odvolacího soudu a výslovně i proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“).

4. Řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení soudu prvního stupně Nejvyšší soud zastavil (§ 104 odst. 1 ve spojení s § 243b o. s. ř.), neboť dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, občanský soudní řád funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ani neupravil. Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

5. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu není objektivně přípustné, neboť směřuje proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce [§ 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř.].

6. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně proti usnesení odvolacího soudu podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval nedostatkem podmínky povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení ve smyslu § 241b odst. 2 o. s. ř. (dovolání nebylo sepsáno advokátem).

7. Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 19. 8. 2026 JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu