26 Cdo 1664/2018
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně je opožděné, neboť bylo podáno po marném uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty. Dovolání by navíc bylo nepřípustné, jelikož se týká peněžitého plnění nepřevyšujícího 50 000 Kč, což vylučuje přípustnost dovolání podle občanského soudního řádu.
Citované zákony (8)
Rubrum
26 Cdo 1664/2018-328 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce Společenství vlastníků Pod nemocnicí 15, se sídlem v Brně – Bohunicích, Pod nemocnicí 594/15, IČO: 01548999, zastoupeného Mgr. Radkou Ježovou, advokátkou se sídlem ve Vyškově, Dobrovského 409/1, proti žalovanému I. S., zastoupenému Doc. JUDr. Ing. Milanem Pekárkem, CSc., advokátem se sídlem v Brně, Stamicova 348/18, o zaplacení částky 24.383,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 29 C 15/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. září 2017, č. j. 16 Co 263/2016-294, takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
Žalobce (a posléze jeho procesní nástupce – viz usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. září 2013, č. j. 16 Co 202/2011-172, ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. října 2014, č. j. 26 Cdo 3319/2014-193) se domáhal, aby mu žalovaný zaplatil částku 10.686,- Kč s příslušenstvím z titulu příspěvku na náklady spojené se správou domu a částku 13.697,- Kč z titulu nedoplatku vyplývajícího z vyúčtování záloh na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu. Městský soud v Brně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 22. února 2016, č. j. 29 C 15/2009-251, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 10.686,- Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.), zamítl žalobu ohledně částky 13.697,- Kč s tam uvedeným úrokem z prodlení (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). K odvolání obou účastníků řízení Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 13. září 2017, č. j. 16 Co 263/2016-294, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve vyhovujícím výroku I. a zrušil v zamítavém výroku II. a v nákladovém výroku III. a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolání žalovaného proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno opožděně. Podle § 240 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle § 240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu. Podle § 240 odst. 3 věty první o. s. ř. je lhůta zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Z obsahu spisu se podává, že napadené rozhodnutí, v němž byli účastníci správně poučeni, že dovolání proti němu není přípustné (viz následný výklad), bylo doručeno dovolateli k rukám jeho zástupce s procesní plnou mocí do datové schránky dne 2. října 2017 (viz potvrzení o dodání a doručení do datové schránky na č. l. 300 verte). Za této situace bylo posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání ve smyslu § 57 odst. 2 o. s. ř. pondělí 4. prosince 2017 (neboť 2. prosinec 2017 připadl na sobotu). Bylo-li dovolání podáno k poštovní přepravě až dne 2. ledna 2018 (viz poštovní obálka na č. l. 310 spisu), stalo se tak zjevně po marném uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty. Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10 o. s. ř.) dovolání podle ustanovení § 243c odst. 3 věty první a § 218a o. s. ř. jako opožděné odmítl. Pro úplnost lze dodat, že i v případě, kdy by dovolání nebylo podáno opožděně, muselo by být odmítnuto pro nepřípustnost podle § 243c odst. 1 o. s. ř. Podle § 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. není totiž dovolání přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v § 120 odst. 2 o. s. ř. (o takové vztahy či věci v projednávaném případě nejde); k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Rozsudkem odvolacího soudu bylo rozhodnuto o dvou samostatných nárocích se samostatným skutkovým základem, tj. o nároku na zaplacení příspěvku na náklady spojené se správou domu a o nároku na zaplacení nedoplatku vyplývajícího z vyúčtování záloh na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2015, sp. zn. 26 Cdo 2896/2015). Za této situace posuzoval dovolací soud u každého z těchto nároků přípustnost dovolání samostatně, a to bez ohledu na to, že byly uplatněny v jednom řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 1999, sp. zn. 2 Cdon 376/96, uveřejněné pod č. 9/2000 časopisu Soudní judikatura). Ve vztahu k omezení vyplývajícímu z ustanovení § 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. je bez právního významu je i to, že ohledně nároku na zaplacení částky 13.697,- Kč s příslušenstvím byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc mu byla v tomto rozsahu vrácena k dalšímu řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. září 2013, sp. zn. 26 Cdo 2137/2013). Protože žádný z uvedených nároků nepřevyšuje 50.000 Kč (k příslušenství pohledávky se nepřihlíží), nelze přípustnost dovolání opřít o ustanovení § 237 o. s. ř., neboť ustanovení § 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. to výslovně vylučuje. Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 1. 6. 2018 JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (8)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.