26 Cdo 1760/2016

Plný text

Podána ústavní stížnost. Výsledek US: odmítnuto Datum rozhodnutí US: 18.7.2017 26 Cdo 1760/2016 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobce Ing. M. L., zastoupeného JUDr. Pavlem Dukátem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1618/30 proti žalované České republice – Ministerstvu financí, IČO 00006947, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení částky 27.891.998 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 13 C 108/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. ledna 2016, č. j. 35 Co 3/2016-83, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 21. 1. 2016, č. j. 35 Co 3/2016-83, potvrdil usnesení ze dne 25. 8. 2015, č. j. 13 C 108/2012-52, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) zastavil řízení (pro nezaplacení soudního poplatku za žalobu) a rozhodl o nákladech řízení účastníků; současně odvolací soud nepřipustil rozšíření žaloby na 29.506.196 Kč a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Dovolání žalobce proti citovanému usnesení odvolacího soudu (k němuž se žalovaná písemně vyjádřila) není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále jen „o. s. ř.“), neboť v něm nastolenou otázku, zda řízení o nároku na náhradu za omezení vlastnického práva způsobené regulací nájemného z bytů je osvobozeno od soudních poplatků, odvolací soud vyřešil (záporně) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 26 Cdo 1269/2014, uveřejněné pod číslem 106/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 6. 1. 2015, sp. zn.

II. ÚS 3475/14), od níž není důvod se odchýlit. Za této situace Nejvyšší soud dovolání žalobce podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 1. září 2016 JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu