26 Cdo 1817/2026

Rubrum

26 Cdo 1817/2026-71 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., ve věci žalobce M. K., zastoupeného Mgr. Davidem Cagašem, advokátem se sídlem v Ostravě, Jaklovecká 1249/18, proti žalovanému statutárnímu městu Ostrava – městskému obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, se sídlem v Ostravě, náměstí Dr. E. Beneše 555/6, IČO 00845451, o neoprávněnost výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu Ostravě pod sp. zn. 81 C 60/2025, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2026, č. j. 57 Co 76/2026-61, takto:

Výrok

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění

1. K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) usnesením ze dne 31. 3. 2026, č. j. 57 Co 76/2026-61, potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě (soud prvního stupně) ze dne 22. 1. 2026, č. j. 81 C 60/2025-36, kterým byl zamítnut návrh žalobce, aby do řízení na jeho straně přistoupila jako další účastník řízení Z. K., narozená XY.

2. Dovolání žalobce (dovolatele) proti usnesení odvolacího soudu není podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), přípustné, neboť dovoláním zpochybněnou otázku (ne)splnění podmínek § 92 odst. 1 o. s. ř., za nichž může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník na straně žalobce, posoudil odvolací soud jak v souladu se zákonnou úpravou, tak v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se v této věci odchýlit.

3. Jedním z předpokladů, za nichž lze vyhovět návrhu žalobce na přistoupení dalšího účastníka, který má vystupovat na jeho straně, je souhlas navržené osoby. Jestliže žalobce svůj návrh nedoloží jejím souhlasem, je povinností soudu vyzvat navrženou osobu, aby se k navrhovanému přistoupení do řízení vyjádřila (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4753/2010). Jiné předpoklady (tedy ani povinnost poskytnout navrhované osobě poučení) zákon ani judikatura nestanoví.

4. V projednávané věci žalobce návrh na přistoupení Z. K. do řízení na straně žalující nedoložil jejím souhlasem. Soud prvního stupně ji proto vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřila, zda souhlasí se svým vstupem do řízení na straně žalobce. Na tuto výzvu Z. K. reagovala podáním ze dne 19. 1. 2026, v němž se vstupem do řízení na straně žalobce nesouhlasila a naopak uvedla, že má zájem na tom, aby bylo rozhodnuto ve prospěch žalovaného, tedy aby byla potvrzena oprávněnost výpovědi pronajímatele (žalovaného) daná nájemci (žalobci). Jestliže za této situace odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dovodil, že nejsou splněny podmínky § 92 odst. 1 o. s. ř. pro její přistoupení do řízení na straně žalobce, je jeho rozhodnutí výrazem standardní soudní praxe.

5. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

6. Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 19. 8. 2026 Mgr. Lucie Jackwerthová předsedkyně senátu