26 Cdo 1880/2013
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobkyně se odmítá, protože neobsahovalo údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Dovolání musí konkrétně vymezit, od které ustálené rozhodovací praxe se odvolací soud odchýlil, nikoliv pouze uvést právní otázky, jež odvolací soud nesprávně posoudil.
Citované zákony (3)
Rubrum
26 Cdo 1880/2013 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., v právní věci žalobkyně Kooperativy pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, IČO: 471 16 617, proti žalované SIAD Czech, spol. s r. o., se sídlem v Řepích, Doubravínova 330/25, IČO: 481 17 153, zastoupené JUDr. Petrem Fuxem, advokátem se sídlem v Mostě, Budovatelů 2957, o zaplacení částky 1.936.206,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 C 15/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. února 2013, č. j. 8 Co 108/2010-236, takto:
Výrok
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 19.796,- Kč k rukám JUDr. Petra Fuxe, advokáta se sídlem v Mostě, Budovatelů 2957, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění
: Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu, kterým změnil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 10. 2009, č. j. 26 C 15/2007-117, tak, že žalobu vůči žalované zamítl a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů, Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 (ve spojení s § 243f odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění od 1. 1. 2013 (dále jen „o. s. ř.”) odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - § 238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat. Má-li být dovolání přípustné proto, že „se odvolací soud při svém rozhodování odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. ř., jen je-li z dovolání zřejmé, od které konkrétní ustálené rozhodovací praxe se odvolací soud odchýlil při řešení právních otázek, na nichž jeho rozhodnutí spočívá a které jsou dovoláním napadeny (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu - dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). Takový údaj se však v dovolání nenachází. Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není ani uvedení právních otázek, jež (podle dovolatelky) odvolací soud nesprávně posoudil, neboť jde jen o vymezení dovolacího důvodu. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí). V Brně dne 14. listopadu 2013 JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.