26 Cdo 1975/2014
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že provozovna podnikatele je organizační složkou jeho podniku, což zakládá alternativní místní příslušnost soudu. Odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe, když dospěl k závěru, že provozovna žalovaného není organizační složkou jeho podniku, a proto změnil rozhodnutí odvolacího soudu.
Citované zákony (8)
Rubrum
26 Cdo 1975/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce Spotřebního družstva Jednota Kadaň, se sídlem Kadaň, B. Němcové, IČO: 00032051, proti žalovanému L. B. D., A., o zaplacení částky 16.130,- Kč,- s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 34 C 54/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. července 2013, č. j. 10 Co 561/2013-26, takto:
Výrok
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. července 2013, č. j. 10 Co 561/2013-26 se mění tak, že usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 12. března 2013, č. j. 34 C 54/2013-15, se mění tak, že místní nepříslušnost se nevyslovuje a věc se nepostupuje Okresnímu soudu v Chebu.
Odůvodnění
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Chomutově se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 16.130,- Kč,- s příslušenstvím představující dlužné nájemné za užívání nebytových prostor v budově v K., kde se nacházela provozovna žalovaného. Okresní soud v Chomutově (soud prvního stupně) usnesením ze dne 12. 3. 2013, č. j. 34 C 54/2013-15, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Chebu jako soudu místně příslušnému (výrok II.). Krajský soud v Ústí nad Labem (odvolací soud) usnesením ze dne 22. 7. 2013, č. j. 10 Co 561/2013-26, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že soud prvního stupně správně vyslovil svou místní nepříslušnost podle § 105 odst. 2 o. s. ř., neboť místně příslušným k projednání a rozhodování věci je Okresní soud v Chebu, v jehož obvodu má žalovaný trvalé bydliště (§ 84, § 85 odst. 1 o. s. ř.). Dále uvedl, že se nejedná o situaci, kdy by vedle obecného soudu žalovaného, byl příslušný soud, v jehož obvodu se nachází organizační složka podniku žalovaného, týká-li se spor této složky, neboť žalovaný nemá v obci K. organizační složku, ale pouze provozovnu. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení § 237 o. s. ř. s tím, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe (viz rozhodnutí R 50/1966, jehož právní větu cituje), neboť pominul, že provozovna podnikatele je organizační složkou jeho podniku, což zakládá alternativní příslušnost soudu. Provozovna žalovaného se nachází v obci K., tj. v obvodu Okresního soudu v Chomutově, a žalobce se této alternativní místní příslušnosti výslovně dovolával v návrhu na vydání platebního rozkazu, který se této provozovny dotýká. Navrhl, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. článek II., bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., a část první, článek II. bod 2 zákona č. 293/12013 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“, a poté, co zjistil, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou za splnění podmínky § 241 odst. 2 písm. b) o. s. ř. – dospěl k závěru, že dovolání je podle § 237 o. s. ř. přípustné, neboť odvolací soud se při řešení otázky místní příslušnosti odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Podle § 87 odst. 1 písm. c) o. s. ř. vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je umístěna organizační složka podniku fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky. Z rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 12. 1965, sp. zn. 5 Co 616/65, publikovaného pod číslem 50/1966 Sbírky soudních rozhodnutích a stanovisek, vyplývá, že ustanovení § 87 písm. c) tehdy platného občanského soudního řádu (nyní § 87 odst. 1 písm. c/ o. s. ř) lze použít i v případě, že nižší složka, které se spor týká, nemá právní subjektivitu. Judikatura dovolacího soudu je rovněž ustálena v závěru, že provozovna je ve smyslu § 7 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, organizační složkou podniku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 9. 1999, sp. zn. 33 Cdo 1199/98, ze dne 20. 1. 2008, sp. zn. 4 Nd 402/2008, či ze dne 9. 5. 2012, sp. zn. 30 Nd 117/2012). Pokud tedy odvolací soud dospěl k závěru, že provozovna žalovaného v K. (jež se nachází v obvodu Okresního soudu v Chomutově), není organizační složkou jeho podniku a že tudíž nelze při určení místní příslušnosti vycházet z ustanovení § 87 odst. 1 písm. c) o. s. ř., je jeho rozhodnutí v rozporu s ustálenou praxí dovolacího soudu. Dovolací soud proto postupoval podle § 243d písm. b) o. s. ř. a rozhodnutí odvolacího soudu změnil tak, jak je uvedeno ve výroku. Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 12. srpna 2014 Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc. předsedkyně senátu