26 Cdo 2202/2025

Rubrum

26 Cdo 2202/2025 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D., a Mgr. Lucie Jackwerthové v exekuční věci oprávněné městské části Praha 2, se sídlem v Praze 2 – Vinohradech, náměstí Míru 600/20, IČO 00063461, proti povinnému V. H., zastoupenému Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 1215/32, pro vyklizení bytu a vymožení částky 6 800 Kč, o návrhu povinného na odklad exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 55 EXE 742/2024, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 4. 2025, sp. zn. 19 Co 93/2025, takto:

Výrok

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění

1. Soudní exekutor Mgr. Michal Suchánek, LL.M., Exekutorský úřad Praha 9 (dále též jen „soudní exekutor“), který vede exekuci na základě pověření Obvodního soudu pro prahu 2 ze dne 27. 9. 2024, sp. zn. 55 EXE 742/2024, usnesením ze dne 7. 2. 2025, č. j. 220 EX 9111/24-57, odmítl návrh povinného ze dne 7. 2. 2025 na odklad exekuce.

2. Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 1. 4. 2025, sp. zn. 19 Co 93/2025, usnesení soudního exekutora potvrdil.

3. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, které Nejvyšší soud projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“) a zabýval se jeho přípustností.

4. Dovolání povinného není (objektivně) přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto ve věci odkladu provedení exekuce [§ 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.]. Platí přitom, že chybné poučení o dovolání v usnesení dovolacího soudu přípustnost (objektivně nepřípustného) dovolání založit nemůže (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod č. 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2012, sp. zn. 25 Cdo 313/2012.

5. Nejvyšší soud proto dovolání povinné proti usnesení odvolacího soudu podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

6. Pro úplnost je třeba dodat, že v případě odmítnutí dovolání pro jeho nepřípustnost podle § 238 o. s. ř. vzniká dovolateli poplatková povinnost podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, až uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle § 238 o. s. ř.; o této povinnosti rozhodne soud prvního stupně (§ 3 odst. 3 zákona o soudních poplatcích; viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1697/2021).

7. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 10. 9. 2025 JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu