26 Cdo 2555/2006

Rubrum

26 Cdo 2555/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Vokřinkové ve věci žalobce B. d. R., zastoupeného advokátem, proti žalovanému O. W., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 14 C 280/2002, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. prosince 2004, č. j. 16 Co 273/2004-49, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

: Obvodní soud pro Prahu 10 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 1. 8. 2003, č. j. 14 C 280/2002-21, přivolil k výpovědi z nájmu žalovaného k bytu, specifikovanému ve výroku rozsudku, určil, že nájemní poměr skončí uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty a uložil žalovanému byt vyklidit do 15 dnů po uplynutí výpovědní lhůty a zajištění přístřeší; dále rozhodl o nákladech řízení. Odvolání proti citovanému rozsudku, které žalovaný podal osobně u soudu dne 12. 1. 2004, soud prvního stupně usnesením ze dne 9. 6. 2004, č. j. 14 C 280/2002-40, odmítl jako opožděně podané. K odvolání žalovaného Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 20. 12. 2004, č. j. 16 Co 273/2004-49, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech řízení. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný (nezastoupen advokátem) dovolání, v němž se vyjadřuje k okolnostem týkajícím se „převzetí soudní obsílky“ a „žádá Nejvyšší soud o prošetření svého případu“. Vyjádření k dovolání nebylo podáno. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou (§ 240 odst. 1 o. s. ř.). Poté se zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku (§ 236 odst. 1 o. s. ř.), neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat z hlediska uplatněných dovolacích důvodů. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních § 237, § 238, § 238a a také v § 239 o. s. ř Přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. není dána, neboť napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo změněno (§ 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) či potvrzeno (§ 237 odst. 1 písm. b/ a c/ o. s. ř.) rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o věci samé. Dovolání není přípustné ani podle § 238, § 238a odst. 1 a § 239 odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť nejde o žádný z případů v citovaných ustanovení uvedených. Přípustnost dovolání není možno dovodit ani z ustanovení § 239 odst. 3 o. s. ř., neboť podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), nikoli usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost podle § 208 odst. 1 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 41, ročník 2003). Z uvedeného vyplývá, že přípustnost dovolání nelze opřít o žádné v úvahu přicházející ustanovení, a proto Nejvyšší soud dovolání žalovaného podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítl, aniž se zabýval nedostatkem advokátního zastoupení dovolatele (§ 241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243 odst. 5 věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalobci nevznikly (dle obsahu spisu) v dovolacím řízení prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči dovolateli právo. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek V Brně dne 24. října 2007 Doc. JUDr. Věra K o r e c k á , CSc. předsedkyně senátu