26 Cdo 4083/2018
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že dovolání spolku „HABEAS CORPUS“ je subjektivně nepřípustné, protože spolek není účastníkem řízení. Dovolání žalované bylo odmítnuto pro vady, jelikož nevymezila právní otázku, na jejímž řešení by napadené rozhodnutí spočívalo, a uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v § 241a odst. 1 o. s. ř.
Citované zákony (7)
Rubrum
Podána ústavní stížnost. Výsledek US: - Datum rozhodnutí US: - 26 Cdo 4083/2018-127 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobce T. B., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Viktorem Pavlíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, proti žalované M. H., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Petrem Folprechtem, advokátem se sídlem v Praze 5, Nádražní 344/23, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 8 C 286/2017, o dovolání žalované a spolku „HABEAS CORPUS“, se sídlem v Praze 9, Ocelkova 643/20, IČO 70108102, zastoupeného JUDr. Petrem Folprechtem, advokátem se sídlem v Praze 5, Nádražní 344/23, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 2018, č. j. 11 Co 99/2018-82, takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 5. 4. 2018, č. j. 11 Co 99/2018-82, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 (soud prvního stupně) ze dne 18. 1. 2018, č. j. 8 C 286/2017-52, kterým nepřipustil zastoupení žalované obecným zmocněncem, spolkem „HABEAS CORPUS“, se sídlem v Praze 9, Ocelkova 643/20, IČO 70108102 (dále jen „Spolek“). Žalovaná a Spolek napadli usnesení odvolacího soudu dovoláním, které Nejvyšší soud projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Dovolání Spolku Nejvyšší soud podle § 243c odst. 3 věty první a § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl jako subjektivně nepřípustné. Z ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že dovolání proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.) může podat jen účastník řízení, jímž však Spolek není (srov. § 90 o. s. ř.). Dovolání žalované Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř., neboť dovolání trpí vadami (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), jež nebyly ve lhůtě odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat. Žalovaná nevztáhla vylíčení, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.), k žádné otázce, na jejímž řešení by napadené rozhodnutí spočívalo. V dovolání není vymezena žádná právní otázka, kterou by se měl dovolací soud zabývat. Dovolatelka především odvolacímu soudu vytýká, že neprovedl jí navržené důkazy, namítá nedostatky odůvodnění napadeného rozhodnutí a porušení základních práv a svobod (rovnosti účastníků řízení, práva na spravedlivý proces, práva na ochranu před diskriminací a právo na účinný právní prostředek nápravy). Uplatnila tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v § 241a odst. 1 o. s. ř. K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (§ 237- 238a o. s. ř.). Její výhrady jsou navíc velmi obecné, z jejích podání není ani zřejmé, proč by projednávaná věc (vyklizení bytu) měla být věcí ochrany před diskriminací (ostatně ani netvrdí žádné relevantní skutečnosti, jež by v dané věci existenci této otázky dostatečně ozřejmily), její tvrzení zůstávají pouze v obecné rovině a možnost zastoupení účastníka podle § 26 odst. 3 o. s. ř. tak nezakládají. Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 8. 1. 2019 JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu