Nejvyšší soud · Usnesení

26 Cdo 5174/2014

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2015-05-05 · ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.5174.2014.1

  1. NS 26 Cdo 5174/2014
  2. ÚS I.ÚS 2072/15
Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se odmítá. Důvodem je, že dovolání neobsahovalo údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, což je obligatorní náležitost dovolání.

Citované zákony (5)

Rubrum

Podána ústavní stížnost. Výsledek US: odmítnuto Datum rozhodnutí US: 27.10.2015 26 Cdo 5174/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v exekuční věci oprávněné CASPER CONSULTING a.s., se sídlem v Praze, Olivova 2096/4, IČO 63980401 zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 259/55, proti povinnému F. K., Ú. n. L., pro 16.043.439,- Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5 pod sp. zn. 067 EX 8187/14, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. července 2014, č. j. 10 Co 320/2014-14, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

: Dovolání oprávněné proti napadenému usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D. ze dne 4. 6. 2014, č. j. 067 EX 8187/14-9, kterým zamítl exekuční návrh oprávněné a rozhodl o nákladech exekuce, Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 (ve spojení s § 243f odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.) odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - § 238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 5. května 2015 JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (3)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.