26 Nd 260/2007
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky zamítl návrh žalované na přikázání věci Okresnímu soudu v Pardubicích. Soud uvedl, že trvalé bydliště žalované a sídlo jejího zástupce nejsou dostačujícím důvodem pro přesun řízení. I podobný spor mezi žalovanou a manželkou žalobce nevykazuje zásadní rozdíly, které by ovlivnily vhodnost přikázání. Soud zdůraznil, že místní příslušnost je základní zásadou a její odchylka je výjimkou, kterou je třeba vykládat omezeně. Rozhodnutí bylo založeno na § 12 odst. 2 a 3 o.s.ř.
Rubrum
26 Nd 260/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Vokřinkové ve věci žalobce J. R. P., proti žalované N. Ch., zastoupené advokátem , o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp.zn. 49 C 323/2006, o návrhu žalované na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Výrok
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 49 C 323/2006 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Pardubicích.
Odůvodnění
: Městský soud v Brně předložil spis Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem žalované na přikázání věci Okresnímu soudu v Pardubicích. Žalovaná návrh odůvodnila tím, že v obvodu Okresního soudu v Pardubicích trvale bydlí a že zde má sídlo i její právní zástupce. Dále uvedla, že u téhož soudu současně probíhá podobný spor mezi ní (jako žalovanou) a manželkou žalobce (jako žalobkyní). Žalobce ve svém vyjádření k návrhu žalované uvedl, že s delegací nesouhlasí, neboť je již nařízeno jednání u Městského soudu v Brně, žalovaná, přestože má v předmětném domě k osobnímu užívání volný byt, narušila pokojný stav práva nájmu, proto by se měla přizpůsobit ona; žalobci by bylo navíc způsobeno časové a jiné omezení s nutností jezdit na jednání k soudu do Pardubic. Navíc je ve stejné věci veden podobný spor, ale s jiným žalobcem, jímž je manželka žalobce, s tím, že je v ní podán návrh na sloučení věci z důvodu vhodnosti a přeložení k Městskému soudu v Brně. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o.s.ř.), dospěl k závěru, že návrh není důvodný. Podle § 12 odst. 2 o.s.ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků, procesní situaci, event. na okolnostech jiných; rozhodnými jsou především ty, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Současně je třeba přihlížet k tomu, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně. V posuzované věci Nejvyšší soud České republiky neshledal důvody uváděné žalovanou pro postup podle § 12 odst. 2 o.s.ř. opodstatněnými. Samotná okolnost, že v obvodu Okresního soudu v Pardubicích trvale bydlí a že zde má sídlo i její právní zástupce, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci. Nic na tom nemění ani fakt, že u Okresního soudu v Pardubicích probíhá podobný spor mezi žalovanou a manželkou žalobce. Přikázáním věci jinému soudu by v daném případě nebylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího a ani po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u příslušného soudu v Brně. Nejvyšší soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení (§ 12 odst. 3 věta první o.s.ř.) Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 25. října 2007 Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r. předsedkyně senátu