Nejvyšší soud · Usnesení

27 Cdo 10/2019

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2019-02-27 · ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.10.2019.1

  1. NS 27 Cdo 10/2019
  2. ÚS III.ÚS 1537/19
Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze o vyklizení bytu se odmítá jako nepřípustné. Dovolání bylo pouhou polemikou se závazným právním názorem Nejvyššího soudu, od kterého se soud neměl důvod odchýlit.

Citované zákony (5)

Rubrum

Podána ústavní stížnost. Výsledek US: - Datum rozhodnutí US: - 27 Cdo 10/2019-177 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce Bytového družstva XY, se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného JUDr. Janou Marečkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 3, Ondříčkova 2167/16, PSČ 130 00, proti žalovanému T. H., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Michaelou Vilhelmovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Na Můstku 383/1, PSČ 110 00, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 27 C 113/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2018, č. j. 14 Co 141/2016-155, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

1. Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 1. 12. 2015, č. j. 27 C 113/2015-81, uložil žalovanému povinnost vyklidit a žalobci odevzdat byt č. 56 v 10. patře budovy na adrese XY (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

2. K odvolání žalovaného Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího a dovolacího řízení (druhý výrok).

3. Jde přitom již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, když předchozí rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2016, č. j. 14 Co 141/2016-105, k dovolání žalobce Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 30. 1. 2018, č. j. 29 Cdo 4215/2016-140, zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

5. Dovolání je pouhou polemikou se závazným právním názorem vysloveným Nejvyšším soudem v jeho předchozím kasačním rozhodnutí, jenž odvolací soud plně respektoval a od něhož nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit.

6. Na zmíněném právním názoru Nejvyššího soudu pak nemůže ničeho změnit ani poukaz dovolatele na § 577 odst. 1 písm. c) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích), neboť skutečnost, že převod družstevního podílu je titulem pro členství v družstvu, neznamená, že by členství mohlo vzniknout dříve, než převod nabude právních účinků vůči družstvu.

7. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. 2. 2019 JUDr. Filip Cileček předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.