Nejvyšší soud · Usnesení

27 Cdo 1145/2020

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-01 · ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.1145.2020.2

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci je nepřípustné. Dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř., neboť úprava neúměrného zkrácení v § 1793 odst. 1 o. z. nedopadá na obchody s akciemi.

Citované zákony (5)

Rubrum

27 Cdo 1145/2020 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:1. 6. 2021 Spisová značka:27 Cdo 1145/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:

27. CDO.1145.2020.2 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1 o. s. ř. § 243c odst. 2 o. s. ř. § 1793 odst. 1 o. z. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:18. 8. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 1145/2020-883 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Ivo Waldera v právní věci žalobců a) D. D., narozeného XY, bytem XY, a b) R. D., narozeného XY, bytem XY, obou zastoupených Mgr. Davidem Vaníčkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Brně, Hlinky 505/118, PSČ 603 00, proti žalovaným 1) D. m., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Martinem Lorencem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Krapkova 452/38, PSČ 779 00, a 2) ES, se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, o zrušení smlouvy, určení vlastnického práva k akciím a vydání akcií, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 30 Cm 295/2018, o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 12. 2019, č. j. 5 Cmo 164/2019-853, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 19. 6. 2019, č. j. 30 Cm 295/2018-798, zamítl žalobu - o zrušení smlouvy o převodu 33 kusů akcií č. 035-067, datum emise 1. 7. 2018, číslo emise 01, série A, emitovaných žalovanou D. m. [dále též jen „33 akcií“ a „společnost“], uzavřené dne 18. 7. 2018 mezi žalobcem D. D. (dále též jen „DD“) a ES, identifikační číslo osoby XY (dále též jen „ES“) [výrok I.], - o zrušení smlouvy o převodu 34 kusů akcií č. 001-034, datum emise 1. 7. 2018, číslo emise 01, série A, emitovaných společností [dále též jen „34 akcií“], uzavřené dne 18. 7. 2018 mezi žalobcem R. D. (dále též jen “RD“) a ES (výrok II.), - aby byla ES povinna DD vydat 33 akcií (výrok III.), - aby byla ES povinna RD vydat 34 akcií (výrok IV.), - o určení, že DD byl ke dni 16. 8. 2018 akcionářem společnosti (výrok V.), - o určení, že DD byl ke dni 18. 9. 2018 akcionářem společnosti (výrok VI.), - o určení, že DD je akcionářem společnosti (výrok VII.), - o určení, že RD byl ke dni 16. 8. 2018 akcionářem společnosti (výrok VIII.), - o určení, že RD byl ke dni 18. 9. 2018 akcionářem společnosti (výrok IX.), a - o určení, že RD je akcionářem společnosti (výrok X.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky XI. – XIV.).

2. Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobců v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil (první výrok), ve zbývající napadené části, tj. ve výrocích XI. – XIV., rozsudek soudu prvního stupně změnil co do výše náhrady nákladů řízení (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

4. V rozsudku ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 451/2019, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož úprava neúměrného zkrácení v § 1793 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), nedopadá na obchody s akciemi bez ohledu na to, zda tyto akcie byly přijaty k obchodování na některém (evropském) regulovaném trhu.

5. Uzavřel-li v poměrech projednávané věci odvolací soud, že se dovolatelé nemohou domáhat zrušení smluv o převodu akcií podle ustanovení § 1793 o. z., neboť ve smlouvách aplikaci tohoto ustanovení platně vyloučili, je jeho právní posouzení věci (ve výsledku) v souladu se shora uvedeným judikatorním závěrem, neboť napadenými smlouvami došlo k převodu akcií, na který se institut neúměrného zkrácení nevztahuje.

6. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 1. 6. 2021 JUDr. Marek Doležal předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (3)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.