27 Cdo 1509/2021

Rubrum

27 Cdo 1509/2021-111 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Ivo Waldera v právní věci žalobkyň a) H. D. M., narozené XY, bytem XY, a b) L. B., narozené dne XY, bytem XY, zastoupených Mgr. Ondřejem Lukášem Machalou, LL.M., MBA, advokátem, se sídlem v Praze 4, Na dědinách 733/22, PSČ 141 00, proti žalovaným 1) J. K., narozené dne XY, bytem XY, a 2) F. S., narozenému dne XY, bytem XY, zastoupeným JUDr. Karlem Šindelářem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Štěpánská 540/7, PSČ 120 00, o určení neplatnosti smlouvy o převodu družstevního podílu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 52 C 103/2016, o dovolání žalobkyň proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 10. 2018, č. j. 28 Co 180/2018-55, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit první žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.182,30 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

III. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit druhému žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.182,30 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění

1. Obvodní soud pro Prahu 7 rozsudkem ze dne 10. 1. 2018, č. j. 52 C 103/2016-37, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhají určení, že dohoda o převodu práv a povinností člena družstva spojených s právem nájmu družstevního bytu uzavřená dne 3. 11. 2010 je neplatná (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

2. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. 10. 2018, č. j. 28 Co 180/2018-55, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

3. Proti v záhlaví uvedenému rozsudku odvolacího soudu podaly žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

4. Oba dovoláním zpochybněné závěry odvolacího soudu, podle nichž je smlouva, kterou jeden z manželů převedl družstevní podíl patřící do společného jmění manželů na třetí osobu bez souhlasu druhého z manželů, platná, dokud se manžel, který s uzavřením této smlouvy nesouhlasí, nedovolá její neplatnosti, a podle nichž se právo (touto smlouvou dotčeného) manžela namítat neplatnost smlouvy promlčí ve lhůtě 3 let, která běží ode dne, kdy byla smlouva uzavřena, jsou v souladu s ustálenou (níže uvedenou) judikaturou Nejvyššího soudu.

5. Již v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 31 Cdo 855/2008, uveřejněném pod číslem 85/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, byl formulován a odůvodněn závěr, podle něhož dohoda o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu uzavřená jen jedním z převádějících manželů - společných členů bytového družstva zavazuje oba manžele společně a nerozdílně, pokud se ten z nich, kdo je jí dotčen, neplatnosti pro takový důvod nedovolá. K tomu dále srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 161/2019.

6. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu k otázce promlčení práva dovolat se relativní neplatnosti se (mimo jiné) podává, že: 1) Právo dovolat se tzv. relativní neplatnosti podléhá promlčení. Promlčecí doba je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé [§ 101 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“)]. 2) Předmětné právo (nárok) může být vykonáno resp. uplatněno v den, kdy nárok dosáhl ve svém vývoji nejvyššího procesního stádia, jímž je právo (nárok) podat žalobu u soudu (tzv. actio nata). Toto právo není nijak odvislé od subjektivní vědomosti oprávněného subjektu o podstatě práva a o jeho výkonu (uplatnění). 3) Promlčecí doba podle ustanovení § 101 obč. zák. začíná běžet vždy dnem, kdy došlo k uzavření právního úkonu, a to i při právních úkonech, které ke své účinnosti vyžadují rozhodnutí příslušného orgánu nebo registraci státním notářstvím.

7. K tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2003, sp. zn. 32 Odo 568/2002, ze dne 19. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2929/2009, ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. 32 Cdo 2529/2014, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 3256/2015, a judikaturu v něm uvedenou.

8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3 větu první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání žalobkyň bylo odmítnuto, a žalovaným tak vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

9. Náklady řízení sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby učiněný při zastupování dvou osob (vyjádření žalovaných k dovolání ze dne 3. 9. 2020) podle § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), jejíž výše činí podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu 3.100 Kč a (jediné) náhrady paušálních výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč. U každého z žalovaných Nejvyšší soud podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu snížil mimosmluvní odměnu o 20 % na 2.480 Kč, neboť se jedná o společný úkon dvou účastníků zastoupených týmž advokátem. Dále k odměně advokáta každého z žalovaných přičetl jednu polovinu náhrady paušálních výdajů ve výši 150 Kč a náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. ve výši 552,30 Kč. Dovolací soud tak přiznal k tíži dovolatelek každému žalovanému částku 3.182,30 Kč.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinné, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, můžou se oprávnění domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 11. 8. 2021 JUDr. Filip Cileček předseda senátu