27 Cdo 1523/2025

Rubrum

27 Cdo 1523/2025-635 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatele J. Z., zastoupeného Mgr. Miloslavem Strnadem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 620/29, PSČ 120 00, za účasti 1) PPF Group N. V., se sídlem v Amsterdamu, Zuidplein 168, 1077XV, Nizozemské království, registrační číslo osoby 33264887, a 2) Generali Česká pojišťovna a. s., se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 45272956, obou zastoupených JUDr. Pavlem Dejlem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 1, Jungmannova 745/24, PSČ 110 00, o přezkoumání přiměřenosti protiplnění, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 31 Cm 165/2005, o dovolání R. M., zastoupeného Mgr. Pavlem Vincíkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, PSČ 110 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 10. 2023, č. j. 14 Cmo 182/2023-540, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 10. 8. 2023, č. j. 31 Cm 165/2005-527, nepřipustil vedlejší účastenství R. M., (dále jen „R. M.“), v řízení.

2. Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením odvolání R. M. odmítl.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podal R. M. dovolání.

4. Podle § 238 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), není dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř. proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř.

5. Právě o tento případ jde v posuzované věci. Usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání R. M., je sice usnesením, jímž se odvolací řízení končí, podle § 229 odst. 4 o. s. ř. je však může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2013, sen. zn. 29 NSČR 35/2013, ze dne 30. 5. 2013, sen. zn. 29 NSČR 36/2013, či ze dne 7. 8. 2024, sp. zn. 27 Cdo 6/2024).

6. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jako objektivně nepřípustné.

7. Jelikož usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 11. 2024, č. j. 14 Cmo 81/2024-617, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 13. 11. 2024, č. j. 14 Cmo 81/2024-621, kterým bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2023, č. j. 31 Cm 165/2005-573, o zamítnutí návrhu na přezkoumání přiměřenosti protiplnění, nabylo právní moci dne 12. 12. 2024, Nejvyšší soud rozhodl o nákladech dovolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sb. rozh. obč.). Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3 větu první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání R. M. bylo odmítnuto a účastníkům řízení podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. 7. 2025 JUDr. Filip Cileček předseda senátu