27 Cdo 2153/2023

Rubrum

27 Cdo 2153/2023-926 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně MOL Česká republika, s. r. o., se sídlem v Praze 1, Purkyňova 2121/3, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 49450301, zastoupené JUDr. Jiřím Ptáčkem, advokátem, se sídlem v Brně, Masarykova 398/2, PSČ 602 00, proti žalovanému L. H., zastoupenému Mgr. Martinem Tománkem, advokátem, se sídlem v Jindřichově Hradci, Pravdova 837, PSČ 377 01, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 3 Cm 64/2009, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 8. 2022, č. j. 4 Cmo 104/2022-764, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 17. 5. 2022, č. j. 20/42/3 Cm 64/2009-724, zamítl návrh žalovaného ze dne 28. 2. 2022 na odstranění doložek právní moci a vykonatelnosti, na pokračování odvolacího řízení o odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 1. 2011, č. j. 3 Cm 64/2009-186, a na přiznání osvobození (částečného) od soudních poplatků z podaného odvolání (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

2. Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok), zastavil řízení o odvolání podaném dne 3. 6. 2022 Mgr. Martinem Tománkem (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).

3. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

4. Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož odvolání žalovaného podané dne 10. 12. 2012 bylo podáno opožděně, neboť oprava „formální“ chyby ve výroku rozhodnutí „spočívající ve zjevné nesprávnosti v psaní … nebyla důvodem pro otevření nové lhůty k podání odvolání proti výroku usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 6. 2012, č. j. 3 Cm 64/2009-283“, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

5. Z té se podává, že: 1) Lhůta k podání odvolání běží znovu od doručení (nyní od právní moci) opravného usnesení jen tehdy, směřuje-li odvolání právě jen proti výroku usnesením podle § 164 o. s. ř. opravenému, případně proti výroku, který je na opraveném výroku závislý. 2) Lhůta k podání odvolání proti opravenému výroku rozhodnutí a proti výrokům na něm závislým se účastníku řízení nově otevírá jen tehdy, je-li důsledkem takové (byť i nevýznamné) opravy obsahová změna výroku z hlediska práv a povinností, jež po opravě vymezuje (v porovnání se stavem před opravou), nebo nebylo-li rozhodnutí ve znění před opravou v důsledku takové chyby v psaní materiálně vykonatelné. 3) Z uvedeného tedy vyplývá, že ne každá oprava chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti, ve výroku soudního rozhodnutí má (musí mít) za následek nové otevření lhůty k podání odvolání proti opravenému rozhodnutí ve smyslu § 204 odst. 1 věty druhé o. s. ř. Srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 1998, sp. zn. 20 Cdo 917/98, ze dne 2. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 310/2002, uveřejněné pod číslem 46/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 25. 1. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4860/2010, ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3719/2012, ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. 26 Cdo 2789/2016, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2342/2010.

6. Na shora uvedených závěrech přitom Nejvyšší soud nemá důvod cokoli měnit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.

7. V poměrech projednávané věci se ze skutkových zjištění soudu podává, že Krajský soud v Brně usnesením ze dne 14. 6. 2012, č. j. 3 Cm 64/2009-283, zastavil „odvolací řízení o odvolání žalovaného do rozsudku ze dne 3. 1. 2011“. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 2. 7. 2012.

8. Žalovaný podáním ze dne 10. 7. 2012 navrhl vydání opravného usnesení, neboť mu „není známo, že by Krajským soudem v Brně byl dne 3. 1. 2011 vydán rozsudek, který by žalovaný napadl odvoláním, žalovaný usuzuje, že se má jednat o rozsudek ze dne 13. 1. 2011, č. j. 3 Cm 64/2009-186, a že tedy usnesení shora uvedeného jednacího čísla je zatíženo chybou v psaní, která vyvolává nejasnost a nejednoznačnost tohoto rozhodnutí“.

9. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 16. 7. 2012, č. j. 3 Cm 64/2009-307, opravil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 6. 2012, č. j. 3 Cm 64/2009-283, tak, že správné datum ve výroku zní „13. 1. 2011“.

10. Nejvyšší soud nemá pochyb o tom, že citovaným opravným usnesením nedošlo k žádné obsahové změně výroku usnesení Krajského soudu v Brně o zastavení odvolacího řízení z hlediska práv a povinností účastníků. V usnesení ze dne 14. 6. 2012, č. j. 3 Cm 64/2009-283, Krajský soud v Brně sice označil rozsudek (pouze) špatným datem, avšak, jak se podává z návrhu žalovaného na vydání opravného usnesení, bylo mu zřejmé, které odvolací řízení proti kterému rozsudku se zastavuje.

11. S ohledem na výše uvedené nemá opravné usnesení za následek nové otevření lhůty k podání odvolání proti opravenému usnesení ve smyslu § 204 odst. 1 věty druhé o. s. ř. a odvolání žalovaného ze dne 10. 12. 2012 bylo podáno opožděně.

12. Nadto žalovaný proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 6. 2012, č. j. 3 Cm 64/2009-283, podal rovněž včasné (obsahově stejné) odvolání. O něm bylo rozhodnuto ve spojení s odvoláním žalovaného proti opravnému usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 7. 2012, č. j. 3 Cm 64/2009-307, usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 10. 2012, č. j. 7 Cmo 394/2012, 7 Cmo 395/2012-342.

13. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 in fine o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. 3. 2024 JUDr. Marek Doležal předseda senátu