27 Cdo 2698/2018

Rubrum

27 Cdo 2698/2018-335 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně D. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Jiřím Čaplou, advokátem, se sídlem v Ostravě, Poštovní 1794/17, PSČ 702 00, proti žalované VVUÚ, a. s., se sídlem v Ostravě, Pikartská 1337/7, PSČ 716 00, identifikační číslo osoby 45193380, zastoupené Mgr. Michalem Machkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Dlouhá 3355/6, PSČ 702 00, o určení neplatnosti zápočtového listu a evidenčního listu a o určení platnosti posudku, o žalobě pro zmatečnost podané žalobkyní proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2012, č. j. 85 C 85/2011-148, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 3. 2013, č. j. 16 Co 1/2013-200, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 C 126/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 2. 2018, č. j. 16 Co 188/2016-225, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí 3.388 Kč, k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění

Žalobou pro zmatečnost ze dne 19. 4. 2013, ve znění podání ze dne 10. 2. 2014 a ze dne 7. 4. 2014, se žalobkyně domáhá zrušení rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2012, č. j. 85 C 85/2011-148, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 3. 2013, č. j. 16 Co 1/2013-200, uplatňujíc zmatečnostní důvody upravené v § 229 odst. 1 písm. e), f) a g) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 17. 8. 2016, č. j. 26 C 126/2013-150, žalobu pro zmatečnost v části směřující proti rozsudku č. j. 85 C 85/2011-148 a proti výrokům I. a III. rozsudku č. j. 16 Co 1/2013-200 zamítl (výroky I. a II.) a řízení o žalobě pro zmatečnost v části směřující proti výroku II. rozsudku č. j. 16 Co 1/2013-200 zastavil (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.). Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 7. 2. 2018, č. j. 16 Co 188/2016-225, k odvolání žalobkyně potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř. Pečlivě odůvodněné závěry odvolacího soudu, podle nichž původní řízení nebylo zatíženo zmatečností podle § 229 odst. 1 písm. e) a g) o. s. ř. (tedy ve věci nerozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící a ani nebylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího), odpovídají ustálené judikatuře Nejvyššího soudu. Jde-li o důvod zmatečnosti podle § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř., srov. např. rozsudek ze dne 26. 7. 2000, sp. zn. 26 Cdo 74/99, či usnesení ze dne 21. 12. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2625/2010, ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 21 Cdo 4009/2013, a ze dne 16. 7. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2504/2015, jde-li pak o důvod zmatečnosti podle § 229 odst. 1 písm. g) o. s. ř., srov. např. usnesení ze dne 17. 12. 2003, sp. zn. 21 Cdo 960/2003, ze dne 5. 12 2013, sp. zn. 21 Cdo 215/2013, či ze dne 28. 3. 2017, sp. zn. 27 Cdo 627/2017. Námitkou, podle níž přísedící v senátu soudu prvního stupně v pracovněprávním sporu neměli právnické vzdělání [čímž měl být naplněn důvod zmatečnosti dle § 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř.], pak dovolatelka ve skutečnosti zpochybňuje zcela jasné znění článku 94 odst. 1 a 2 Ústavy, § 36a odst. 1 písm. a) o. s. ř., § 35 odst. 2 a § 60 odst. 1 a 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Pouhé zopakování zcela jasného a žádné výkladové obtíže nepřinášejícího znění právního předpisu Nejvyšším soudem nelze považovat za řešení otázky hmotného nebo procesního práva, na němž závisí napadené rozhodnutí ve smyslu § 237 o. s. ř. Vzhledem k odmítnutí dovolání se Nejvyšší soud nezabýval návrhem dovolatelky na odklad vykonatelnosti výroků o nákladech řízení v rozhodnutích soudů obou stupňů (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 31. 1. 2019 JUDr. Petr Šuk předseda senátu