27 Cdo 3130/2022

Rubrum

27 Cdo 3130/2022-627 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce P. R., narozeného XY, bytem XY, proti žalované Oblastní nemocnici Jičín a. s., se sídlem v Jičíně, Bolzanova 512, PSČ 506 01, identifikační číslo osoby 26001551, zastoupené JUDr. Danou Páleníkovou, advokátkou, se sídlem v Jičíně, Hviezdoslavova 313, PSČ 506 01, o ochranu osobnosti, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 2. 2016, č. j. 16 C 32/2013-260, ze dne 25. 10. 2017, č. j. 16 C 32/2013-349, ze dne 25. 10. 2017, č. j. 16 C 32/2013-350, a ze dne 9. 10. 2018, č. j. 16 C 32/2013-394, a proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 10. 2016, č. j. 3 Co 55/2016-279, ze dne 13. 6. 2018, č. j. 3 Co 130/2017-370, ze dne 13. 6. 2018, č. j. 3 Co 131/2017-373, a ze dne 19. 6. 2019, č. j. 3 Co 144/2018-411, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 32/2013, o dovolání žalobce proti usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 3. 2021, č. j. 16 C 32/2013-547, č. j. 16 C 32/2013-548, č. j. 16 C 32/2013-549 a č. j. 16 C 32/2013-550, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 5. 2022, č. j. 4 Cmo 65/2022-587, 4 Cmo 66/2022, 4 Cmo 67/2022 a 4 Cmo 68/2022, takto:

Výrok

I. Řízení o „dovolání“ proti usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 3. 2021, č. j. 16 C 32/2013-547, č. j. 16 C 32/2013-548, č. j. 16 C 32/2013-549 a č. j. 16 C 32/2013-550, se zastavuje.

II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 5. 2022, č. j. 4 Cmo 65/2022-587, 4 Cmo 66/2022, 4 Cmo 67/2022 a 4 Cmo 68/2022, se odmítá.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Hradci Králové usneseními ze dne 26. 3. 2021, č. j. 16 C 32/2013-547, č. j. 16 C 32/2013-548, č. j. 16 C 32/2013-549 a č. j. 16 C 32/2013-550, zamítl žádosti žalobce o osvobození od placení soudních poplatků.

2. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. 5. 2022, č. j. 4 Cmo 65/2022-587, 4 Cmo 66/2022, 4 Cmo 67/2022 a 4 Cmo 68/2022, k odvolání žalobce shora uvedená usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

3. Proti usnesením specifikovaným v předchozích odstavcích podal žalobce dovolání.

4. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle § 201 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání” proti rozhodnutím soudu prvního stupně, která touto vadou trpí, podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a judikaturu na něj navazující, včetně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2021, sp. zn. 27 Cdo 851/2021, přijatého ve věci téhož dovolatele).

5. Dovolání směřující proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl jako objektivně nepřípustné [§ 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř.], aniž posuzoval splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele advokátem (§ 241, § 241b odst. 2 o. s. ř.).

6. O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (§ 243b a § 151 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 15. 2. 2023 JUDr. Petr Šuk předseda senátu