Nejvyšší soud · Usnesení

27 Cdo 3234/2022

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-11-10 · ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.3234.2022.1

  1. NS 27 Cdo 3234/2022
  2. ÚS I.ÚS 426/23
Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze je objektivně nepřípustné, neboť směřuje proti rozhodnutí o soudním poplatku a náhradě nákladů řízení, kde dovolání není přípustné. Soud rovněž nepřihlédl k návrhu na procesní nástupnictví, jelikož byl podán až po vydání rozhodnutí odvolacího soudu.

Citované zákony (6)

Rubrum

Podána ústavní stížnost. 27 Cdo 3234/2022-631 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudce JUDr. Marka Doležala a soudkyně JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobkyně CRS Credit Service, s. r. o., se sídlem v Praze 6, Na hutích 756/12, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 24288896, zastoupené Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 1844/28, PSČ 602 00, proti žalovaným 1) J. M., narozenému XY, bytem XY, a 2) A. M., narozené XY, bytem XY, o zaplacení 174.610.850 Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Cm 170/2007, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2022, č. j. 6 Cmo 60/2021-598, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 28. 4. 2004 se původní žalobkyně CONSUS INVESTIČNÍ FOND a. s. /zkráceně CIF, a. s./ v likvidaci domáhala, aby soud uložil žalovaným zaplatit jí 174.610.850 Kč s příslušenstvím.

2. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 10. 2007, č. j. Ncp 2592/2007-78, byla věc přikázána Městskému soudu v Praze.

3. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2016, č. j. 8 Cm 170/2007-391, bylo rozhodnuto o tom, že namísto původní žalobkyně bude v řízení na straně žalobkyně pokračováno s CRS Credit Service, s. r. o., identifikační číslo osoby 24288896.

4. Rozsudkem ze dne 17. 4. 2018, č. j. 8 Cm 170/2007-487, Městský soud v Praze uložil žalovaným společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni 116.079.176 Kč spolu s úrokem z prodlení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu v rozsahu 58.531.674 Kč s příslušenstvím (výrok II.), rozhodl o nákladech řízení (výroky III. a V.) a uložil žalobkyni uhradit soudní poplatek ve výši 1.000.000 Kč (výrok IV.).

5. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku IV. potvrdil a ve výroku III. změnil tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1.479.016 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2018, č. j. 8 Cm 170/2007-487, k rukám zástupce žalobkyně (první výrok), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

6. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), odmítl jako objektivně nepřípustné.

7. Učinil tak proto, že dovolatelka brojí proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým byl potvrzen výrok soudu prvního stupně o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek a změněn výrok o náhradě nákladů řízení, přičemž v těchto věcech podle § 238 odst. 1 písm. i) a h) o. s. ř. dovolání není přípustné.

8. Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté dovolatelce odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

9. Jen pro úplnost a bez vlivu na výsledek dovolacího řízení Nejvyšší soud uvádí, že podáním z 28. 7. 2022, označeným jako „návrh na procesní nástupnictví žalobce“, dovolatelka navrhovala, aby na její místo z důvodu singulární sukcese nastoupila společnost BM bd, a. s.

10. Podle § 243b o. s. ř. se v dovolacím řízení § 107a o. s. ř. nepoužije. Soud může návrhu žalobce podanému podle § 107a o. s. ř. vyhovět jen tehdy, byl-li podán v průběhu odvolacího řízení, tedy před vyhlášením (vydáním) rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se řízení končí. Byl-li návrh dle § 107a o. s. ř. podán po vydání rozhodnutí odvolacího soudu (v projednávané věci jej dovolatelka učinila až po podání dovolání), dovolací soud k němu nepřihlíží podle § 41a odst. 3 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 29 Odo 30/2005, ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 25 Cdo 2222/2013, či ze dne 29. 10. 2015, sp. zn. 30 Cdo 2241/2015).

11. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 10. 11. 2022 JUDr. Filip Cileček předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (5)

Tento rozsudek je citován v (1)