27 Cdo 3401/2018
V PLATNOSTI- NS 27 Cdo 3401/2018
- ÚS I.ÚS 3868/19
Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci o nepřiznání osvobození od soudních poplatků se odmítá. Soud potvrdil, že soud je vázán usnesením o žádosti o osvobození od soudních poplatků a nové žádosti lze vyhovět jen při změně poměrů, nikoliv kvůli nesprávnému právnímu posouzení v původním rozhodnutí.
Citované zákony (5)
Rubrum
Podána ústavní stížnost. 27 Cdo 3401/2018-789 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelky J. P., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Dagmar Kolákovou, advokátkou, se sídlem v Šumperku, Slovanská 3240/7, PSČ 787 01, za účasti Stavebního bytového družstva Šumperk, se sídlem v Šumperku, Jesenická 1322/20, PSČ 787 01, identifikační číslo osoby 00053465, zastoupeného JUDr. Miroslavem Martinákem, advokátem, se sídlem v Šumperku, Hlavní třída 428/18, PSČ 787 01, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění delegátů, o vyloučení navrhovatelky z družstva, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 30 Cm 213/2012, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 6. 2015, č. j. 8 Cmo 176/2015-425, takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
1. Navrhovatelka se návrhem ze dne 1. 7. 2012 domáhá vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění delegátů Stavebního bytového družstva Šumperk ze dne 19. 4. 2012.
2. Podáním ze dne 10. 1. 2015, doručeným Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci dne 13. 1. 2015, dovolatelka (již poněkolikáté) požádala o osvobození od soudních poplatků.
3. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 20. 4. 2015, č. j. 30 Cm 213/2012-410, nepřiznal navrhovatelce osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a zrušil ve výroku blíže specifikovaná usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, jimiž byla navrhovatelka vyzvána k zaplacení soudních poplatků za podaná dovolání (výrok II.).
4. V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatelky potvrdil usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku I.
5. Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
6. Závěr odvolacího soudu, podle něhož usnesením, jímž soud rozhodne o žádosti účastníka řízení o osvobození od soudních poplatků, je soud vázán (§ 170 odst. 1 o. s. ř.), a později podané (nové) žádosti téhož účastníka o přiznání (úplného) osvobození od soudních poplatků může soud vyhovět jen tehdy, změní-li se u účastníka (žadatele) poměry, z nichž soud vycházel v původním rozhodnutí pro účely právního posouzení původní žádosti, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu. To, zda samo právní posouzení předpokladů pro přiznání osvobození od soudních poplatků v prvním rozhodnutí nebylo správné, důvodem pro to, aby soud vyhověl nové žádosti, být nemůže (šlo by o nepřípustnou revokaci právního názoru obsaženého v pravomocném soudním rozhodnutí mimo rámec opravných prostředků, jimiž mohlo být napadeno) [srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněného pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 99/2013“), a ze dne 21. 12. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3562/2016].
7. V projednávané věci dovolatelka podala již několik žádostí o osvobození od soudních poplatků. Předchozí žádost dovolatelky (ze dne 16. 4. 2013) Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci pravomocně zamítl usnesením ze dne 5. 5. 2014, č. j. 30 Cm 213/2012-321, které potvrdil k odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 26. 6. 2014, č. j. 8 Cmo 209/2014-329.
8. Námitkou, podle níž soudy při posouzení jejích majetkových poměrů vycházely z nesprávných údajů, dovolatelka brojí proti skutkovým zjištěním, aniž by v této souvislosti otevírala jakoukoliv otázku hmotného či procesního práva, na jejímž posouzení napadené rozhodnutí závisí a jež splňuje některý z předpokladů přípustnosti dovolání vymezených v § 237 o. s. ř. Uplatňuje tak nepřípustný dovolací důvod (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř.); ani tato námitka proto nečiní dovolání přípustným.
9. Pouze na okraj pak Nejvyšší soud podotýká, že dovolatelkou tvrzenými závazky (jež soudy měly dle tvrzení dovolatelky pominout) se soud prvního stupně při posouzení jejího nároku zabýval (viz str. 4 usnesení soudu prvního stupně).
10. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 12. 9. 2019 JUDr. Petr Šuk předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (4)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.