27 Cdo 3608/2019

Rubrum

27 Cdo 3608/2019-187 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně R. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Martou Klenovskou, advokátkou, se sídlem v Chomutově, Na Příkopech 902, PSČ 430 01, proti žalované CASPER UNION s. r. o., se sídlem v Praze 1, Olivova 948/6, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 24830801, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Koliště 259/55, PSČ 602 00, o vyloučení členských práv a povinností v bytovém družstvu z exekuce, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 8 C 532/2014, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 3. 2019, č. j. 11 Co 187/2018-155, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její zástupkyně.

Odůvodnění

1. Okresní soud v Chomutově rozsudkem ze dne 6. 4. 2018, č. j. 8 C 532/2014-123, vyloučil z exekuce vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 14 Nc 5202/2005, „členská práva a povinnosti žalobkyně jako členky Stavebního bytového družstva Chomutov“, identifikační číslo osoby 00041955 (dále jen „bytové družstvo“ či „družstvo“) [výrok I.], a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

2. K odvolání žalované Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jež Nevyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

4. Nejvyšší soud k otázce vydržení práv a povinností spojených s členstvím (členského podílu) v bytovém družstvu v režimu právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 již dříve uzavřel, že: 1/ Členský podíl v družstvu je majetkovou hodnotou, se kterou lze disponovat, tj. činit ji předmětem právních úkonů jako celek. Práva a povinnosti spojené s členstvím v družstvu (tj. členský podíl) lze vydržet. 2/ K tomu, aby mohlo dojít k vydržení členského podílu, je nezbytné, aby se držitel chopil všech práv a povinností spojených s členstvím v družstvu. Konkrétně v bytovém družstvu se držitel musí zásadně chopit jak individuálních práv a povinností určených stanovami vztahujících se ke konkrétnímu bytu (včetně práva nájmu bytu), tak práv, která příslušejí každému členu družstva a nepřipínají se ke konkrétnímu bytu či nebytovému prostoru. 3/ Pouze tehdy, když se držitel chopí členského podílu v družstvu jako celku (popř. takové jeho části, která zakládá plnohodnotný členský poměr), lze uvažovat o tom, že by mohl členský podíl v družstvu vydržet. Plnohodnotný členský poměr v bytovém družstvu přitom – z povahy věci – nemůže založit držba (pouze) práv, která příslušejí každému členu družstva a nepřipínají se ke konkrétnímu bytu či nebytovému prostoru, nedojde-li zároveň k chopení se držby individuálních práv a povinností určených stanovami (a nájemní smlouvou) vztahujících se ke konkrétnímu bytu.

5. Srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1989/2011, ze dne 17. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 3038/2011, ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2398/2010, či ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2080/2012.

6. V poměrech projednávané věci právní předchůdce žalobkyně L. V. nabyl převodem práva a povinnosti spojená s členstvím v družstvu (mezi něž v bytovém družstvu patří i právo nájmu družstevního bytu) a taktéž užíval k bydlení družstevní byt. Za situace, kdy vykonával právo nájmu bytu, se tak chopil všech práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu – jak individuálních vztahujících se ke konkrétnímu bytu, tak kolektivních, které příslušejí každému členu družstva.

7. To, že se jmenovaný neúčastnil členských schůzí bytového družstva, znamená pouze tolik, že aktivně nevykonával jedno z jím držených práv spojených s členstvím v družstvu (právo účastnit se členské schůze). K jeho aktivnímu výkonu nebyl povinen; jeho neúčast na členských schůzích neměla (nemohla mít) na plynutí vydržecí doby k členskému podílu v družstvu žádný vliv.

8. Dovolatelkou napadený závěr odvolacího soudu, podle něhož není možné, aby se „někdo chopil práv individuálních a nikoliv práv kolektivních jako člen družstva“ (od něhož soud odvodil závěr o započtení držby členských práv a povinností L. V. do vydržecí doby a o vydržení členského podílu žalobkyní), je tak plně v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu.

9. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinná, co ji ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 20. 5. 2020 JUDr. Filip Cileček předseda senátu