27 Cdo 3989/2019

Rubrum

27 Cdo 3989/2019 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 1. 2021 Spisová značka:27 Cdo 3989/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:

27. CDO.3989.2019.2 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:4. 4. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 3989/2019-959 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Ivo Waldera v právní věci žalobce Hockey club Olomouc, z. s., se sídlem v Olomouci, Tovární 1197/42a, PSČ 779 00, identifikační číslo osoby 00560456, zastoupeného Mgr. Davidem Štůlou, advokátem, se sídlem v Praze 6, Eliášova 266/3, PSČ 160 00, proti žalovanému HC Olomouc s. r. o., se sídlem v Olomouci, Hynaisova 9a, PSČ 772 00, identifikační číslo osoby 25849123, zastoupenému Mgr. Michalem Zahnášem, advokátem, se sídlem v Olomouci, tř. Svobody 645/2, PSČ 779 00, o zaplacení 12.694.750 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci pod sp. zn. 30 Cm 4/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 5. 2019, č. j. 5 Cmo 255/2018-937, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 15. 8. 2018, č. j. 30 Cm 4/2016-879, ve znění usnesení ze dne 17. 10. 2018, č. j. 30 Cm 4/2016-916, zamítl žalobu o zaplacení 12.694.750 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.).

2. Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 30. 5. 2019, č. j. 5 Cmo 255/2018-937, k odvolání žalobce zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. co do částky 10.593.717 Kč s příslušenstvím a v tomto rozsahu řízení zastavil (první výrok), ve zbývající části výroku I., tj. co do částky 2.101.033 Kč s příslušenstvím, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (druhý výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (třetí a čtvrtý výrok).

3. Proti druhému, třetímu a čtvrtému výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné.

4. Námitkou, podle níž odvolací soud rozhodl v rozporu s § 214 odst. 3 o. s. ř. bez nařízení odvolacího jednání, přestože dovolatel podal odvolání také z důvodu nesprávně zjištěného skutkového stavu, a tím dovolateli odňal možnost jednat před soudem, dovolatel vystihuje zmatečnostní vadu podle § 229 odst. 3 o. s. ř. Ta však není přípustným dovolacím důvodem (srov. § 241a odst. 1 větu druhou o. s. ř.); k jejímu prověření slouží (jako mimořádný opravný prostředek) žaloba pro zmatečnost.

5. Dovolání není přípustné ani pro posouzení námitek, jež dovolatel snáší proti znaleckému posudku a jeho hodnocení soudy, jakož i proti tomu, že v řízení nebyl zpracován revizní znalecký posudek. Soudy nižších stupňů v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (po provedení důkazu znaleckým posudkem, jakož i po výslechu zástupce znaleckého ústavu) hodnotily, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (srov. za všechna rozhodnutí např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3528/2018, a judikaturu v něm citovanou, anebo – ve vztahu ke znaleckému posudku určujícímu hodnotu podniku společnosti – usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9.2019, sp. zn. 27 Cdo 4585/2018).

6. Výhrady, které proti znaleckému posudku dovolatel předestírá, vypořádal již soud prvního stupně (srov. zejména strany 10 a 11 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně), včetně tvrzeného zaměňování „registračních a hráčských práv“, jakož i důvodů, proč tabulkové ocenění sloužilo toliko podpůrně a proč nebyla práva k některým hráčům při ocenění zohledněna. Odvolací soud se s tímto posouzením, jemuž nelze z pohledu § 127 o. s. ř. a ustálené judikatury k dokazování znaleckým posudkem ničeho vytknout, ztotožnil (srov. stranu 9, odst. 18 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

7. Otázka obvyklé hodnoty práv k hráčům nečiní dovolání přípustným již proto, že jde o otázku skutkovou. Totéž platí i pro otázku metody ocenění čistého obchodního jmění žalovaného. Volba metody ocenění podniku společnosti, jakož i volba a použití jednotlivých metodologických postupů, jsou součástí odborného posouzení znalce. Odvolací soud pak správně posuzoval odůvodnění volby metody ocenění co do jeho úplnosti a vnitřní logiky (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4568/2016). Již proto nelze dovolateli přisvědčit, že se odvolací soud s jeho námitkou nijak nevypořádal, z čehož pak dovolatel (nesprávně) usuzuje, že napadené rozhodnutí není přezkoumatelné (k přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. ostatně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. 1. 2021 JUDr. Petr Šuk předseda senátu