27 Cdo 4410/2018

Rubrum

27 Cdo 4410/2018-649 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobců a) M. R., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Pavlem Bučinou, advokátem, se sídlem v Kladně, T. G. Masaryka 108, PSČ 272 01, a b) Lamuner s. r. o., se sídlem v Praze 12, K Vrtilce 58/45, PSČ 142 00, identifikační číslo soby 24127787, zastoupeného Mgr. Jiřím Topkou, advokátem, se sídlem v Kladně, Huťská 1294, PSČ 272 01, proti žalovaným 1) J. M., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Romanem Felixem, advokátem, se sídlem v Praze 5, U Nikolajky 833/5, PSČ 150 00, 2) Z. K., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Zuzanou Urbanovou, advokátkou, se sídlem v Praze 5, Plzeňská 1972/158, PSČ 150 00, o zaplacení 7.876.313 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 75 Cm 255/2008, o dovolání žalobce a) proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 5. 2018, č. j. 5 Cmo 170/2011-603, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 1. 2011, č. j. 75 Cm 255/208-338, zamítl žalobu o zaplacení 15.752.625 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

2. K odvolání žalobců Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 5. 2018, č. j. 5 Cmo 170/2011-603, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. v odvoláním napadeném rozsahu a ve výroku II. ve vztahu mezi žalobcem a) a prvním žalovaným a ve vztahu mezi žalobcem b) a druhým žalovaným potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a) a prvním žalovaným a žalobcem b) a druhým žalovaným [druhý a třetí výrok].

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce a) dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.) jako nepřípustné.

4. Učinil tak proto, že námitkou nesprávného obsazení odvolacího soudu dovolatel uplatňuje (jako jediný dovolací důvod) zmatečnostní vadu řízení ve smyslu § 229 odst. 1 písm. f/ o. s. ř., která podle výslovného znění § 241a odst. 1 věty druhé o. s. ř. není způsobilým dovolacím důvodem (k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost) a pro jejíž posouzení tudíž dovolání není přípustné (srov. v aktuální judikatuře např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2018, sp. zn. 29 Cdo 5884/2017).

5. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.)

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 5. 2019 JUDr. Petr Šuk předseda senátu