27 Cdo 4455/2018
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo potvrzeno nepřiznání osvobození od soudních poplatků a neustanovení zástupce z řad advokátů, se odmítá jako nepřípustné. Návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se Nejvyšší soud nezabýval, neboť je akcesorický a dovolání bylo odmítnuto.
Citované zákony (1)
Rubrum
27 Cdo 4455/2018-180 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce B. V., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 00007064, o zaplacení 1.080.000 Kč, o žalobách na obnovu řízení a pro zmatečnost podaných žalobcem proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 1. 9. 2015, č. j. 10 C 121/2013-79, a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2016, č. j. 55 Co 14/2016-96, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 10 C 121/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2018, č. j. 55 Co 332/2018-173, takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
1. Městský soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 27. 7. 2018, č. j. 10 C 121/2013-165, kterým Obvodní soud pro Prahu 7 nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a neustanovil mu k ochraně jeho zájmů zástupce z řad advokátů (výrok II.).
2. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle § 238 odst. 1 písm. i) a j) a § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
3. Dovolatel v dovolání navrhuje odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§ 243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Nejvyšší soud se proto tímto návrhem nezabýval.
4. K absenci výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
5. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 22. 1. 2019 JUDr. Marek Doležal předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (5)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.