27 Cdo 664/2022

Rubrum

27 Cdo 664/2022-187 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobců a) A. P., narozené XY, bytem XY, b) L. P., narozené XY, bytem XY, c) Z. P., narozeného XY, bytem XY, d) O. P., narozeného XY, bytem XY, e) Š. Ř., narozené XY, bytem XY, f) N. B., narozené XY, bytem XY, a g) V. V., narozené XY, bytem XY, všech zastoupených Mgr. Ing. Pavlem Bezouškou, advokátem, se sídlem v Čáslavi, nám. Jana Žižky z Trocnova 2/2, PSČ 286 01, proti žalované Z. P., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Bohuslavem Sedlatým, advokátem, se sídlem v Nymburku, náměstí Přemyslovců 15/10, PSČ 288 02, o zrušení účasti na společnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 33/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 10. 2021, č. j. 6 Cmo 323/2020-147, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 21.368,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejich zástupce.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 7. 2020, č. j. 47 Cm 33/2019-116, zrušil účast žalobců ve společnosti Z. P. (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.).

2. Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

4. Otázka, zda soud v řízení o žalobě podle § 211 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), musí zkoumat důvody pro zrušení účasti u každého z více dědiců zesnulého společníka, nečiní dovolání přípustným již proto, že na jejím řešení napadené rozhodnutí nespočívá. Odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, tyto důvody zjišťoval a posuzoval u každého ze žalobců (dědiců podílu v žalované společnosti). Ostatně příslušná skutková tvrzení žalobců dovolatelka učinila nespornými.

5. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu pak odvolací soud taktéž posuzoval proporcionalitu zrušení účasti žalobců v dovolatelce ve vztahu k dopadům, jež toto opatření bude mít na dovolatelku a její zbývající společníky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1950/2017). Jeho závěru v tomto směru nelze ničeho vytknout. [1]

2. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, můžou se oprávnění domáhat jeho výkonu. V Brně dne 8. 12. 2022 JUDr. Petr Šuk předseda senátu