27 Cdo 83/2018

Rubrum

27 Cdo 83/2018-1207 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce AZYS Trading, a. s., se sídlem v Praze 10, Na výsluní 201/13, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 27369480, zastoupeného Mgr. Vladimírem Štěpánkem, advokátem, se sídlem v Pardubicích, třída Míru 70, PSČ 530 02, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, za níž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, PSČ 128 00, za účasti Prefa Pardubice a. s., se sídlem v Pardubicích, U Prefy 579, PSČ 533 51, identifikační číslo osoby 46504818, jako vedlejšího účastníka na straně žalobce, o zaplacení 1.065.729.000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. ledna 2015, č. j. 12 C 174/2013-213, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. října 2015, č. j. 15 Co 254/2015-407, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 174/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. července 2017, č. j. 15 Co 346/2017-873, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 16. května 2017, č. j. 12 C 174/2013-752, odmítl žalobu pro zmatečnost ze dne 6. prosince 2016 podanou žalobcem proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. ledna 2015, č. j. 12 C 174/2013-213, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. října 2015, č. j. 15 Co 254/2015-407, z důvodu upraveného v § 229 odst. 1 písm. g) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) [výrok I.], a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. července 2017, č. j. 15 Co 346/2017-873, k odvolání žalobce rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež se – přesto, že je sepsal advokát – pohybuje na samé hranici srozumitelnosti. Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř. Závěr odvolacího soudu, podle něhož žaloba pro zmatečnost postrádá náležitosti nezbytné pro to, aby bylo možné v řízení pokračovat, přičemž dovolatel tyto vady přes výzvu soudu prvního stupně (a přes poučení o následcích neodstranění vad žaloby) neodstranil, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (k náležitostem žaloby pro zmatečnost srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2010, sp. zn. 21 Cdo 1268/2009, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. března 2010, sp. zn. 21 Cdo 4980/2008, a ze dne 9. března 2011, sp. zn. 21 Cdo 2253/2009). Dovolatel (na str. 60 a násl. dovolání) uvádí, že má právo „dovolat se toho, aby o tomto dovolání nejednali soudci Nejvyššího soudu ČR“ dále vyjmenovaní (jde o 30 soudců občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu). S ohledem na způsob, jakým je tato „výhrada“ formulována, jakož i s ohledem na to, že jediným (byť obtížně) srozumitelným důvodem, pro který dovolatel namítá podjatost vyjmenovaných soudců, je jejich postup v jiných řízeních (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.), Nejvyšší soud považuje vznesenou námitku podjatosti za zjevné zneužití tohoto procesního institutu; proto k této námitce nepřihlížel (§ 2 o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 in fine o. s. ř.). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 26. dubna 2018 JUDr. Petr Šuk předseda senátu